Kužvart: U vodních děl na Labi rozhodlo i stanovisko NKÚ
Kužvart očekává lobbistické tlaky na vládu, aby výstavbu povolila na základě veřejného zájmu. Takové prohlášení nedávno schválili zastupitelé Ústeckého kraje. Podle ministra životního prostředí nemusí jeho úřad výstavbě vodních děl zabránit, ale v každém případě musí být dodržen stanovený právní rámec a posudek EIA na výstavbu jezů byl negativní.
Náklady na nízkoprahové jezy u Malého Března a Prostředního Žlebu na dolním toku Labe se podle ministra posunuly z 6,3 miliardy korun na zhruba osm miliard. Stoupající náklady považuje Kužvartův úřad i ministr sám za nehospodárné vynakládání finančních prostředků. A to zvláště poté, co saská vláda i ministr životního prostředí německé spolkové vlády vyjádřili znepokojení a obavy z důsledků výstavby uvedených vodních děl. „Na jedné straně chybí v naší republice kolem 100 miliard korun na opravy silnic a tady bychom nehospodárně vynakládali další miliardy," řekl Kužvart. Zopakoval svůj dřívější postoj, že Labe by se nemělo přizpůsobovat lodím, ale lodě přirozenému toku a podmínkám řeky. "Je zde až příliš vzácných ekosystému na to, abychom mohli dát souhlas k výstavbě vodních děl," dodal ministr.
Pracovníci Ředitelství vodních cest i zástupkyně ministerstva dopravy Magdaléna Konvičková při čtvrteční konferenci o budoucnosti Labe v Děčíně zdůrazňovali, že se zamítavým stanoviskem ministerstva životního prostředí nesouhlasí, a že stejně jako ministr dopravy Jaromír Schling budou realizaci staveb nadále prosazovat. Ministerstvo dopravy uvádí, že po Labi by se v budoucnu po dokončení jeho plné celoroční splavnosti mělo ročně dopravovat až čtyři miliony tun nákladu ročně. To je zhruba trojnásobek současného celoročního objemu nákladů po vodě.
reklama
