Květnové měření hluku z polského dolu Turów odhalilo překročení limitu v Uhelné

Květnové měření hluku z polského hnědouhelného dolu Turów odhalilo překročení nočního limitu v Hrádku nad Nisou - Uhelné. V obci, která je na české straně dolu nejblíž, naměřili 16. května v noci 42,7 decibelu (dB), hygienický limit doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací je nižší - 40 dB. Analýza potvrdila, že zdrojem hluku byl důl Turów, ministerstvo životního prostředí proto vyzvalo polskou stranu k přijetí opatření ke snížení zátěže, uvedla mluvčí Libereckého kraje Pavla Sýkorová. Hluk na české straně měřila akreditovaná laboratoř Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích nejblíž polskému dolu. Druhé letošní měření se uskutečnilo od 11. do 18. května vždy od 22:00 do 6:00 následujícího dne. Zároveň polská strana souběžně měří na technickém místě v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků.

Důl se v území projevuje podle odborníků jako dlouhodobý dominantní zdroj hluku, snadno identifikovatelný jak hlasitostí, tak směrem, ze kterého přichází. "Po vyloučení rušivých vlivů nebylo zjištěno překročení mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž 40 dB. Průměrná naměřená hodnota činila v Uhelné 36,7 dB a v Oldřichově na Hranicích 35,1 dB," uvedla Sýkorová. Průměrné výsledky tak byly lepší než při letošním prvním měření, kdy hodnoty v Uhelné dosáhly 41,1 dB a 36,8 dB naměřil přístroj v Oldřichově.

Hluk je podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) aktuálně nejkomplikovanějším tématem česko-polských vztahů v oblasti Turówa. V reakci na květnové výsledky PGE, které důl a sousední elektrárna patří, začala v nočních hodinách odstavovat největší rypadlo K-22. Zda se to osvědčilo, zatím měření nepotvrdila, v letních měsících se hluk z dolu neměří, protože není možné eliminovat rušivý zvuk cvrčků a rekreačních aktivit na přilehlých pozemcích.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE tam plánuje těžit až do roku 2044 a důl chce rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatele na české straně by měl před hlukem a prachem z dolu chránit val osázený zelení. Odtoku vody z českého území brání podzemní bariéra. Opatření podle Půty fungují, hladiny podzemních vod přestaly podle měření klesat, čidla neodhalila ani žádné poklesy země.

Monitoring dopadů těžby na české území je součástí dohody o řešení vlivu těžby, kterou premiéři Česka a Polska podepsali v únoru 2022. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za způsobené škody 45 milionů eur (v přepočtu 1,1 miliardy Kč), z toho 35 milionů eur (849 milionů Kč) šlo na účet Libereckého kraje do Fondu Turów na opatření, která mají v příhraničí zajistit pitnou vodu. Podle organizací Greenpeace, Bund Sachsen a místního Sousedského spolku Uhelná je ale vyjednaná dohoda nedostatečná.

---

reklama

---