Kvůli zarostlé krajině mizí neskákavá žába ropucha krátkonohá

Ropucha krátkonohá, žabka ne delší než osm centimetrů, bývala dříve relativně častým obyvatelem české krajiny. Krátké zadní nohy, které ji daly jméno, způsobují také zvláštnost při pohybu drobného obojživelníka. Na rozdíl od ostatních žab totiž neskáče, ale pohybuje se rychlým lezením nebo pobíháním.

Ropucha krátkonohá dříve žila na patnácti procentech území, nyní ale obývá pouhou pětinu původní plochy. Důvodem jsou velká neprostupná pole a zarůstání pískoven či otevřených ploch v bývalých vojenských újezdech. Vyplývá to z aktuálních dat Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), která jsou součástí každoročního monitoringu a mapování české přírody.

„Ukazuje se, že výskyt ropuchy krátkonohé ovlivňují především dva faktory: dostatek mělkých nezastíněných vodních ploch k rozmnožování a krajina, která není zarostlá a je snadno prostupná,“ vysvětluje Lenka Jeřábková z AOPK. Podle ní ropuchám vadí i třeba velká pole s řepkou či obilím, která nahradila chmelnice či zeleninová pole. Mezi poslední místa, kde ropuchu krátkonohou mohou lidé potkat, patří výsypky v západních Čechách. Ropucha krátkonohá se ráda zahrabává do vlhkého písku a přezimuje zahrabaná ve velké hloubce.

Překvapivě má na žáby negativní dopad i nevyužívání vojenských prostorů. To se nejvíce podepsalo na vymizení populace například na Českolipsku a Mladoboleslavsku, kde se nyní již téměř nevyskytuje. Poslední známá populace z této oblasti je v pískovně Provodín, kde je ale ropucha silně na ústupu. Na Královéhradecku obývala především výsypky, které jsou nyní z důvodu nadměrné prašnosti překryty geotextílií a ropucha tak přišla o vhodný biotop. Vliv změny způsobu hospodaření dokládá vymizení druhu na Rakovnicku, středním Polabí a dokonce i na Chebsku.

AOPK ve spolupráci s muzeem v České Lípě v současnosti vyjednává s pískovnou Provodín konkrétní opatření na podporu místní populace ropuchy krátkonohé. Jde například o vytvoření tůněk nebo stržení travnatého povrchu.

Ropucha krátkonohá není jediným obojživelníkem, který postupně mizí z krajiny kvůli změnám v hospodaření. Příčiny jsou různé – úbytek vodních ploch či nadměrné množství ryb, které likvidují malé pulce, používání chemikálií v zemědělství či změny v obhospodařování a využívání krajiny.

---

reklama

---