La dolce vita: Žijte ekologicky

Se zajímavým pokusem přišlo před nedávnem nizozemské ministerstvo životního prostředí. Dvanáct rodin se pokusilo snížit svoji energetickou spotřebu změnou spotřebních návyků. Cílem Ministerstva bydlení, územního plánování a životního prostředí byla odpověď na několik naléhavých otázek: Dokáží domácnosti pozměnit svůj životní styl směrem k energeticky úspornému způsobu života? Jak potom takový životní styl vypadá? Jaká jsou jeho pro a proti? Projekt proběhl za asistence konzultační firmy CEA (Communication and advice on energy and environment).

Na začátku programu byl každé rodině zadán specifický úkol. Ten se odvíjel od energetické spotřeby běžné nizozemské rodiny, srovnatelné s rodinou, zapojenou do projektu. Úkolem bylo snížit energetickou spotřebu o 40 %.

Pravidla hry

Účastníci si cestu, vedoucí k určenému cíli, mohli vybrat sami, pokud dodrželi jistá pravidla. Domácnosti obdržely příspěvek ve výši 20 % čistého ročního příjmu rodiny. Peníze musely v první řadě utratit způsobem, který považovaly za smysluplný (například je nesměly rozdat).

Každá rodina dostala počítač, obsahující databázi výrobků a služeb i s jejich energetickou náročností. Aby byla vyšší jistota, že se energetické úspory promítnou zejména ve změně životního stylu, byly vybrány většinou rodiny, žijící již dnes v některém z energeticky úsporných obytných komplexů. Důvodem byla skutečnost, že většina potenciálu přímých úspor energie tu již byla realizována, tudíž rodinám nezbylo nic jiného, než šetřit změnou životního stylu.

Úspěšné a příjemné

Rodiny zapojené do projektu dokázaly spotřebovávat o 43 % méně energie, než srovnatelné rodiny mimo projekt. V první řadě nakupovaly méně výrobků, jejichž výroba je energeticky náročná. Devět domácností snížilo svoji spotřebu masa, exotického ovoce a mražených potravin. Lidé méně často kupovali květiny a časopisy a snížili frekvenci návštěv sauny a bazénu. Druhou strategií byla orientace na kvalitu a trvanlivost zboží, spíše než na nějaké zvláštní nabídky a výhodné nákupy . Rodiny kupovaly například jídlo z obchodů se zdravou výživou, maso z biofarem, oblečení a obuv lepší kvality.

Osm domácností koupilo nový nábytek. Třetí strategií byly takové kroky, jako dovolená blíže k domovu namísto zahraničních letů, větší využívání služeb, jako je například údržba domu nebo zahrady, opravy bot či jídlo s donáškou. V sedmi domácnostech si zaplatili účast v kurzech a přednáškách. "Neočekávali jsme, že lidé investují tolik do vzdělání. Zpětně je pro to snadné vysvětlení: pokud jsou dosažitelné primární potřeby, stává se nejdůležitější potřebou seberealizace. Tuto potřebu nenaplníte tím, že si koupíte větší televizi, ovšem tím, že se přihlásíte do kurzu, můžete potřebu seberealizace uspokojit," říká Lenstra.

Článek je přetištěn z časopisu Enviromental News from the Netherlands se zvláštním svolením redakce i autora

---

reklama

---