Laici pomáhají vědcům sledováním ptactva i škodlivých druhů hmyzu

Laici pomáhají vědcům ve výzkumu - a to v projektech takzvané "občanské vědy". Lidé se dvakrát ročně mohou zapojit například do pravidelného pozorování ptáků v zahradách. Zimní začalo minulý pátek a potrvá do 26. prosince. Další z akcí spojených s občanskou vědou je i monitorování druhů hmyzu, které do místního ekosystému nepatří.

Pravidelné pozorování ptáků je součástí programu Živá zahrada, který organizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP). "Začali jsme s tím v roce 2004 a původní smysl byl, aby si lidé 'přilákali přírodu' do zahrad," uvedl ředitel kanceláře svazu Petr Stýblo. Lidé si upravili zahrady tak, aby se stali příjemným útočištěm pro volně žijící zvířata. Postupně pak díky zimnímu a jarnímu pozorování ptactva, kdy si účastníci zapisují druhy ptáků, které navštěvují zahrady, přišli organizátoři i k mnoha zajímavým poznatkům. Při posledních dvou pozorováních například zjistili výrazný úbytek kosů černých. "Už to začíná být zajímavé i z hlediska občanské vědy. V nejbližší době začneme publikovat vědecké články," upozornil Stýblo.

Během 15 let se do projektu podle jeho slov zapojilo 1700 zahrad. V současnosti se pozorování odehrává na 400 soukromých zahrad, jak na vesnicích a maloměstech, tak třeba v Praze. Lidé ostatně mohou pozorovat ptáky také u krmítek na balkoně nebo třeba v parku. "Účastní se nejčastěji senioři a rodiče s malými dětmi," podotkl Stýblo s tím, že spolupracuje také 60 škol, které pozorování provedly už tento týden. "Za měsíc budeme mít výsledky, jak jsou na tom i ti kosové," doplnil.

Už několik měsíců v Česku pokračuje projekt Najdi je. Má za cíl sledovat výskyt vybraných druhů "vetřelců" - hmyzu, který do Česka nepatří a narušuje vazby v ekosystému. "Mám grant na monitorování invazivních bezobratlých, jmenovitě slunéčka východního a zavíječe zimostrázového," popsal Jiří Skuhrovec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Zapojeni jsou i další vědci a asi 60 lidí z veřejnosti. Ti vedle slunéček a zavíječe informují vědce i o místech výskytu několika nepůvodních druhů kutilek.

Skuhrovec řekl, že cílem projektu není jen samotné monitorování hmyzu. Chtějí ze získaných dat zjistit také to, zda jsou nějaké limitní faktory pro výskyt těchto druhů - třeba nadmořská výška. Zavíječ je podle Skuhrovce například na Hradecku, na Mostecku však pozorovatelé dosud žádného neobjevili. "U slunéčka se ví, že je téměř všude, jsou tak však otázky, které se týkají třeba jeho sídlišť a snášenlivosti nižších teplot" doplnil. S pomocí získaných dat by pak měly vzniknout pravděpodobnostní mapy, kam by se škůdci mohli rozšířit. Vědci také budou obeznámenější s tím, která místa musí více kontrolovat. V budoucnu by se v projektu chtěli zaměřit i na další druhy hmyzu.

---

reklama

---