Latinamerica Press: Kolumbie odmítla zákon, který by umožnil ničení původních pralesů
 |
|
| Suchá půda - běžný výsledek zemědělského hospodaření na vymýcených pralesních plochách. | |
| Foto: Multimediální knihovna evropské komise/Multimediální knihovna evropské komise |
Zákon o třiapadesáti paragrafech nikdo nepředložil ani zástupcům původních obyvatel, ani afro-kolumbijským komunitám. Ty přitom vlastní něco mezi 43 - 53 miliony hektarů původního lesa. Tedy jeho podstatnou většinu, protože celkem se v Kolumbii původní pralesy nacházejí na ploše 65 milionů hektarů. Podle politických komentátorů rozhodnutí soudu alespoň dočasně zachránilo původní pralesy v Kolumbii.
Hlavní prokurátor země Edgardo Maya Villazón již dříve varoval před dopady nového lesního zákona, který by mohl velmi výrazně poškodit celý ekosystém země, protože „ruší všechny normy zavedené v roce 1959, v rámci nichž byly založeny národní parky, které chrání ledovce a vodní nádrže jako zdroje pitné vody“.
Návrh zákona také odmítá senátor Jorge Enrique Robledo, podle něj by kvůli němu mělo dojít k drancování v původních lesích. „Tento zákon nepřináší nic jiného, než že umožní nadnárodním dřevařským společnostem hospodařit v původních lesích, měl by odstranit dnes fungující systém koncesí a povolení a podstatě nabídnout původní lesy nadnárodním firmám k jejich zisku,“ cituje senátora server Latinamerica Press.
Zákon by však měl nejen oslabit možnost ochrany původních lesů, ale znovu umožnit to, co ničilo původní porosty desítky let. „Největší odlesňování nemá na svědomí pěstování koky, ale daleko spíš vláda, která legalizuje kácení tím, že majiteli půdy jmenuje nelegální osadníky,“ řekl serveru Latinamerica Press Orlando Rangel z ústavu přírodních věd Kolumbijské národní univerzity.
„Podle vládní statistiky padne každý rok za oběť nelegálnímu mýcení zhruba 3 000 hektarů lesa. Ale dalších 320 000 hektarů pralesů padne kvůli snaze získat novu zemědělskou půdu a dalších 257 000 hektarů lesa se vykácí kvůli těžbě dřeva. To znamená celkem 580 000 hektarů každý rok,“ říká Rangel na základě svých vlastních výpočtů. „Navíc v Kolumbii neexistují žádné mapy, které by ukazovaly rozlohu původních pralesů, takže se vždy jednáme pouze na základě dohadů o skutečně exitujících porostech,“ dodal.
Navíc guerillové jednotky, pašeráci drog a většina kolumbijských polovojenských skupin provádějí v praxi „agrární protireformu“ a uzurpují si zhruba další čtyři miliony hektarů půdy. Podle OSN zhruba milión hektarů lesů původně patřil původním a afrokolumbijským obyvatelům, kteří se obávají, že by navrhovaný zákon mohl posvětit převzetí nezákonně zabrané půdy.
Dalším velkým tématem je vášnivé nadšení kolumbijské vlády pro biopaliva, vyjádřené snem prezidenta Álvara Uriba pěstovat na šesti miliónech hektarů africké palmy olejové. Uribe již dříve prohlásil, že výměra kolumbijské zemědělské půdy "by se mohla masivně rozšířit a je na ní místo pro všechno, jak pro pěstování potravin, tak pro pěstování ekologických paliv“.
Podle článku Susan Avarové na serveru Latinamerica Press ze dne 8. května 2008
reklama
