Pesticidy zvyšují riziko cukrovky a obezity

Myši, které byly po dobu jednoho roku vystaveny průměrným dávkám pesticidového koktejlu, dostaly cukrovku. Tyto poznatky se shodují s epidemiologickými studiemi u lidí. Je stále těžší zpochybňovat existenci vlivu pesticidů, které se ke člověku dostávají v potravinách. Píše o tom francouzský deník Le Monde.

Studie vypracovaná francouzským Národním ústavem pro agronomický výzkum (INRA) a Národním ústavem pro zdraví a lékařský výzkum (INSERM) ukazují, že hlodavci mužského pohlaví, kteří byli pravidelně krmeni směsí se šesti běžnými pesticidy, a to v množství považovaném za bezrizikové, nabírali hodně na váze, zvyšoval se u nich podíl tukových buněk a vznikala cukrovka.

Myší samice zase byly postiženy jinými, méně výraznými projevy. Je to poprvé, co vědci ukázali, jak směs fytosanitárních produktů, které se nyní užívají, vyvolává obezitu a cukrovku. Tyto údaje jsou podle autorů výzkumu ještě více důležité proto, že se shodují s dalšími údaji organizace NutriNet.

Studie této organizace, která sleduje potravinové návyky více než 50.000 lidí, ukázala v roce 2013 a pak v roce 2017, že největší spotřebitelé biopotravin jsou vystaveni menšímu riziku nadváhy či obezity a rozvoje metabolického syndromu, který předchází vzniku cukrovky druhého typu.

Vědci z INRA krmili po 52 týdnů myši směsicí nejběžnějších pesticidů, které se nejčastěji nacházejí v zelenině a ovoci. Hlodavci dostávali přijatelnou denní dávku, kterou vypočítal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a která podle něho nevytváří žádné riziko. Jeden rok u myší odpovídá asi třiceti letům u člověka.

Po šesti měsících experimentu vědci u samečků pozorovali nadváhu. Na konci pokusu nabrali samečkové živení pesticidy zhruba dvakrát tolik na váze, než kontrolní myši. Rovněž u nich narostla tuková hmota a netolerance glukózy, která vznikla už po čtyřech měsících. Myši dostávaly běžnou stravu, která neměla vést k jejich tloustnutí. U myších samiček tyto poruchy nebyly zjištěny, kromě lehké hyperglykémie na závěr pokusu.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin vydá pro letošní rok své první hodnocení působení pesticidů na štítnou žlázu a nervový systém. EFSA však nesdělila, zda tyto nové výzkumy budou znamenat přehodnocení nyní platných přijatelných dávek pro šest testovaných pesticidů (jde o ziram, chlorpyrifos, imidacloprid, boscalid, thiophanat a kaptan).

Vědci se navíc pokusili osvětlit rozdíly v reakci samců a samic. Zdůraznili význam proteinu zapojeného do buněčné detoxikace. Použili geneticky modifikované myši, které byly zbaveny tohoto proteinu, a studii zopakovali. Tentokrát nebyl žádný rozdíl v nabírání na váze mezi samci vystavenými příjmu pesticidů a kontrolními zvířaty. U samic jsou pravděpodobně zapojeny jiné mechanismy. Vědci zkoumají ochrannou roli hormonů estrogenů.

Počet onemocnění diabetem rychle roste ve všech zemích. Podle Mezinárodní federace diabetu bylo loni ve světě 425 milionů diabetiků, tedy každý dvanáctý dospělý. Na vzniku cukrovky se podílí mnoho faktorů, především příliš vydatná strava, sedavý způsob života a znečištění životního prostředí. Tento poslední faktor je předmětem rostoucího počtu výzkumů v celém světě.

---

reklama

---