Ledovec velikosti Jamajky se odlomil od Antarktidy

Nejde o výjev z nějakého nového vědeckofantastického snímku, nýbrž o holou realitu. Vlastně to není nic divného. Jde jen o jeden z tisíců postupně tajících ostrovů ledu, avšak zatím největších rozměrů, a to díky velikosti 272 km na délku a 40 km na šířku (asi 10 880 km2), který se odlomil z Rossova šelfového ledovce na Antarktidě. Není zatím jasné, jakým směrem se tento obr vydá. U ledovce takových rozměrů trvá poměrně dlouho, než zcela roztaje, i když se vydá do teplejších vod. Podobně se v roce 1992 ulomil menší ledovec označený B10A, který se ještě v minulém roce dostal až do vzdálenosti 500 kilometrů od Argentiny. Tyto ledovce už dnes nepředstavují takovou hrozbu pro velké zaoceánské lodě, jako v době potopení Titaniku, protože kapitáni těchto plavidel jsou pravidelně informováni družicemi, o těchto plovoucích masívech.

Ledovce se dostávají ze sevření antarktického ledu spodním rytmickým klesáním a zvedáním vody. Tomuto procesu se říká odtrhávání. Různá měření ukázala, že průměrná teplota v oblasti vzrostla od roku 1930 o více než dva stupně Celsia. Američtí vědci v 70. letech předpověděli, že tání antarktických ledovců je jasným signálem zrychlujícího se globálního oteplování. Hlavní příčinou je hromadné využívání a spalování fosilních paliv, jako je ropa a plyn. Vědci předpovídají, že teplota v tomto století vzroste o 3,5(C za předpokladu, že se nepodaří snížit emise takových zplodin, jako je třeba kysličník uhličitý.

Washingtonský Worldwatch Institut zveřejnil statistiku, která dokládá jak se globální oteplení v 90. letech projevilo na kdysi věčně zmrzlých polích planety. Například v himalájském Ťian-šanu se za posledních 40 let zmenšily ledovce o 40 % a v peruánské části Alp tají ledovce rychlostí 30 metrů za rok, a to v 70. letech odtávaly v průměru jen o 3 metry za rok. Asi nejcitelnější je mizení ledu v Arktidě. Zde se totiž nachází 91 % planetárních zásob ledu, které by mohly zvednout hladinu světových moří až o 70 metrů. Klimatologové se obávají především toho, jak ovlivní tání Golfský proud, který ohřívá evropské podnebí.

Vědci si však nejsou jisti, jak toto tání ovlivní globální klima, protože např. zvětšení vodních ploch může vést k většímu odpařování a následně k vyšším koncentracím molekul vody v atmosféře, která pak propouští méně slunečních paprsků, a podnebí by se tak opět ochladilo.