Liberecké zoo se podařilo poprvé úspěšně odchovat pásovce kulovitého

Liberecké zoo se podařilo poprvé úspěšně odchovat pásovce kulovitého. Považuje to za velký úspěch, v českých zoo se to podle její zooložky Doroty Gremlicové podaří vzácně.

S chovem pásovců začala liberecká zoo loni na jaře a po necelém roce se dočkala i prvního prospívajícího mláděte. Narodilo se 4. března, kdy mělo 90 gramů. Nyní váží skoro půl kilogramu, také již vidí a pod dozorem matky pomalu prozkoumává expozici v pavilonu tropů. "Porody pásovců jsou i v českých zoologických zahradách poměrně běžné, vzácné jsou ale právě jejich odchovy. Samice se často po porodu přestane o mládě starat," uvedla Gremlicová.

To byl případ i prvního mláděte, které se libereckým pásovcům kulovitým narodilo loni na podzim. Nezkušená samice se o něj tehdy nedokázala postarat a odchov se nezdařil. "Pásovci všeobecně nepříliš dobře regulují tělesnou teplotu a mláďata jsou na její výkyvy obzvláště citlivá, proto je velice důležité poskytnout samici při odchovu dostatek materiálu na hnízdo. V prvních dnech po narození mláděte je možné vidět, jak ho matka přenáší na místo s ideální teplotou nebo si ho důkladně zahrabává," dodala Gremlicová.

Zoo Liberec začala s chovem pásovců kulovitých v dubnu 2020, kdy z brněnské zoologické zahrady přicestoval tehdy sedmiměsíční samec. O dva měsíce později k němu přibyla o rok starší samička, která se narodila v zoologické zahradě v Beauval ve Francii. V liberecké zoo společně obývají sdílenou expozici s ary hyacintovými v pavilonu tropů. Pohlaví měsíčního mláděte zatím zoologové v Liberci neznají. Při sebemenším vyrušení se totiž pevně stáčí do klubíčka a chovatelům tak neumožňuje ho důkladně prohlédnout.

Pásovec kulovitý se vyskytuje v travnatých oblastech a mokřadech poblíž suchých lesů v Jižní Americe. Jeho obvyklou potravu v přírodě tvoří bezobratlí živočichové, zejména mravenci, termiti, ale rád si pochutná i na larvách brouků nebo třeba zralém ovoci. Malý vzrůst společně s nevýrazným zbarvením a převážně noční aktivitou z něho činí tvora, jehož je obtížné spatřit. Většinu času odpočívá v opuštěných norách jiných zvířat, například mravenečníků. V přírodě jsou pásovci kromě člověka nejvíce ohrožováni šelmami. Na hřbetě má vyvinutý kostěný krunýř s vnější vrstvou z rohoviny, tvrdými štíty je ale krytá i jeho hlava a ocas. Takové „pancéřování“ chrání měkké a zranitelné části těla pásovců. Zároveň se dokáže svinout v případě ohrožení do těsné koule, mládě je dokonce schopné vytvořit kuličku o průměru pěti centimetrů. Samice rodí většinou jedno mládě, které je po 72 dnech zcela samostatné a pohlavně dospívá okolo jednoho roku života. V lidské péči se dožívají pásovci 20 až 25 let.

---

reklama

---