Liberecký kraj se dohodl s hygieniky na měření hluku z dolu Turów
S měřením se podle Půty začalo na základě podnětu obyvatel z Uhelné, což je část Hrádku nad Nisou, která je dolu nejblíže. "Jsou dny, kdy o dolu ani nevíme, a pak jsou dny, kdy kvůli hluku ani nemůžeme vydržet venku a zavíráme se doma," řekl Milan Starec, který v obci žije. Situace se podle něj zhoršila poté, co Poláci začali kácet stromy v prostoru, kam by se měl důl rozšířit. První noční měření už hygienici v Uhelné provedli, budou je ale opakovat. "Hluk hodně souvisí i s počasím, s tím jak jsou třeba nízko mraky, od kterých se pak ten hluk odráží," doplnil hejtman.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit by se měl důl až na 30 kilometrů čtverečních a těžit Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen hluku, ale především ztráty vody a zvýšené prašnosti.
Pro přeshraniční posuzování dopadů na životní prostředí (EIA) dostalo české ministerstvo životního prostředí k plánovanému rozšíření dolu kolem 5000 připomínek. Liberecký kraj si najal společnost Frank Bold Advokáti, jejíž polská pobočka připomínkovala rozšíření těžby hnědého uhlí v Gubinu u hranic s Německem. Rozšíření se tam podařilo zabránit. Kraj mimo jiné požaduje zrušení nedávné změny územního plánu, kterým polská Bogatyně rozšíření dolu umožnila. Žádá také veřejné projednání záměru rozšíření těžby nejen v Polsku, ale i na českém území a v českém jazyce.
reklama
Elektrárna Opatovice chce na konci příštího roku převzít první paroplynový blok
Odpadová společnost OZO Ostrava získá dvě nové kogenerační jednotky
Dvě polské tepelné elektrárny omezují provoz kvůli nízké hladině Visly
