Linie bývalé železné opony je přírodní unikát. O jeho ochranu žádá 23 států

Evropský zelený pás kopíruje dřívější ostře střeženou hranici mezi východním a západním blokem. Vede od Arktidy přes Pobaltí, Polsko, Německo, Českou republiku, Rakousko a dále až k Turecku. Dnes má nečekanou funkci. Souvisle propojuje evropskou přírodu. Právě přijatá Eisenašská rezoluce přijatá , kterou podepsali delegace 23 evropských států, vyzývá vlády, aby zajistily ochranu tohoto ekologicky jedinečného území. Informuje o tom Hnutí DUHA.

Zástupci zemí Evropského zeleného pásu vyzvaly v Eisenašské rezoluci vlády států bývalé železné opony, aby „svou část Evropského zeleného pásu zahrnuly do národních územních plánů jako prioritní území zelené kostry krajiny, aby zvýšily ekologickou kvalitu a propojenost těchto území a aby ustanovili nejreprezentativnější části Evropského zeleného pásu jako chráněná území“. Konkrétně to znamená výzvu „aby byl Evropský zelený pás vyhlášen jako přírodní a kulturní dědictví“ nebo „památná krajina s ochranným statusem“.

Česká část Evropského zeleného pásu zasahující od Aše jižním pohraničím až po Břeclav se podle Hnutí DUHA ve svých výrazných úsecích dostává do stavu překotného rozpadu lesních ekosystémů. Jedná se především o oblasti hospodářských lesů v jižní části kraje Vysočina a na jižní Moravě. Dlouhotrvající sucho tam postihuje nevhodně vysazené monokultury smrku a borovice, které do těchto podmínek nepatří. "Proto je nezbytné, aby v Ministerstvem zemědělství novelizované zalesňovací vyhlášce již nebyl uveden smrk, borovice či douglaska tisolistá jako dřeviny s možným vysokým zastoupením v nižších polohách a na pahorkatinách," říká za Hnutí DUHA Jan Skalík.

Evropská komise zdůraznila důležitost 12 500 kilometrů dlouhého Evropského zeleného pásu tím, že jej označila za projekt evropského významu s potenciálem stát se páteří zelené kostry krajiny. „Iniciativa Evropského zeleného pásu je vzorem pro přeshraniční spolupráci mezi státními a nestátními organizacemi. Je to jediná cesta pro udržení a rozvinutí zeleného pásu jako páteře evropské sítě ekologických koridorů," uvedl profesor Hubert Weiger, předseda ekologické organizace BUND - Friends of the Earth Germany. "Především v časech vzrůstajícího zaměření evropských států na jejich vlastní výhody a zájmy žije iniciativa zeleného pásu evropskou, lidi spojující myšlenkou jako málokde jinde.“

Asociace Evropského zeleného pásu a více než 110 členů vyzývá v Eisenašské rezoluci všechny účastníky a politiky z místní a národní úrovně i úrovně Evropské unie k zachování a propagaci tohoto společného přírodního a kulturního dědictví. „Evropské cíle zachování biodiverzity mohou být dosaženy jen tehdy, pokud Evropská unie, její členské země a sousední státy masivně zvýší své investice do evropské zelené infrastruktury. Zelený pás ukazuje, že to má smysl,“ řekl Gabriel Schwaderer, ředitel organizace EuroNatur.

„Připomínání železné opony by nemělo být spojené jen se strachem z nesvobody a někdejší zónou smrti na hranicích. Můžeme být hrdí, že jsme součástí Evropského zeleného pásu. Tato největší evropská ekologická síť propojující Arktický oceán a Černé moře v roce 2003 na ruinách železné opony vznikla a je plná živoucí a volné přírody, která si zaslouží naši ochranu,“ říká Jan Skalík.

„V České republice se o zachování přírodní rozmanitosti a odolnosti hospodářských lesů v Zeleném pásu zasažených rozpadem zasazuje kampaň Zachraňme lesy. Přidalo se k ní dosud přes 18 tisíc lidí. Nyní se lidé obracejí především na premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby zajistili přírodě blízké a odolné lesy v nové zalesňovací vyhlášce,“ dodává Skalík.

---

reklama

---