Liška zůstává předsedou zelených. Bursík neuspěl

Ondřej Liška obhájil post předsedy Strany Zelených

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Singr / Ekolist.cz

Ondřej Liška dostal 106 hlasů, jeho protikandidát Martin Bursík získal důvěru 70 delegátů. První místopředsedkyní strany se stala Pavla Brady, která získala 138 hlasů, druhým místopředsedou Martin Bursík, třetím místopředsedou byl zvolen Matěj Stropnický a dalšími členy předsednictva se stala Dana Kuchtová, Tomáš Průša a Eva Tylová.

Ondřej Liška po volbě řekl, že si přeje, aby Martin Bursík dál pracoval pro Stranu zelených v předsednictvu. "Náš zápas byl v mnoha ohledech kultivovanější než kdykoli předtím a věřím, že je to snad důkaz, že se v politické kultuře posunujeme dále a můžeme být věrohodnější i navenek," řekl Liška.

Kromě Lišky a Bursíka na předsedu zelených kandidovali ještě Jiří Koreš a Eva Kodymová. Ti však byli prakticky bez šance, Jiří Koreš při svém projevu dokonce uvedl, že kandidaturu nebere vážně, jen chtěl prostor pro delší projev. Nakonec získala Eva Kodymová 6 hlasů a Jiří Koreš 7 hlasů.

Oba hlavní rivalové se zřetelně odlišovali především v důrazu, jaký kladli na oblast životního prostředí. Zatímco Ondřej Liška chce, aby zelení byli víc než ekologickou stranou, Martin Bursík zdůrazňoval, že Strana zelených vůbec není vidět. Důvodem je podle něj hlavně to, že není schopná jít do tvrdého střetu s vládou právě v oblasti životního prostředí a rovněž v oblasti lidských práv.

Jako první na sjezdu vystoupil Ondřej Liška. Podle něj má být zelená politika "politikou, která chrání nejen životní prostředí a zdraví lidí, ale hájí za všech okolností také kvalitu demokracie, lidskou důstojnost a spravedlnost".

"Pokud mluvíme o ekologii, musíme lidem srozumitelně vysvětlovat, co pozitivního přinese naše politika jejich zdraví, pracovnímu uplatnění, ekonomickému zajištění života jejich rodin i smysluplné existenci z pohledu nemateriálních hodnot. Jinými slovy, že v centru našeho zájmu je člověk," uvedl Ondřej Liška.

Liška přitom chce oslovit i voliče "pirátské" generace. "Těm musíme vysvětlovat, že proud, který pohání jejich počítače, nesmí být vykoupen zničenou krajinou," dodal Ondřej Liška, podle kterého je nutné transformovat ekonomiku a ukázat, že i řešení, která respektují ekologické limity planety a jsou sociálně odpovědná, mohou dostat ekonomiku do černých čísel. Podle Lišky by mohly programově být partnery k diskuzi KDU-ČSL a ČSSD, zatím ale nejsou.

Martin Bursík se ve svém projevu ohlédl za působením ve vládě Mirka Topolánka. Zelení totiž stále nevědí, jestli bylo vlastně dobře, nebo špatně, že do tehdejší vlády vstoupili. "Už bych nevstoupil do Topolánkovy vlády s většinou jednoho přeběhlíka. Ale nebudu plivat na výsledky práce, které jsme tam dosáhli," uvedl Bursík. Podle něj se strana od roku 2010 posunula příliš doleva a teď by se měla pokusit získat voliče Věcí veřejných a TOP 09. Bursík na sjezdu prohlásil, že v parlamentu by nyní daleko ochotněji šel do opozice. "A za radar se omlouvám, bylo to na nás silné téma, které jsme nedokázali zvládnout," řekl delegátům.

Podle Bursíka strana potřebuje nejméně dvojnásobný počet voličů. Toho může dosáhnout jedině, když se nebude stydět za to, co v minulosti dokázala. "Proč si necháme ukrást úspěch Zelené úsporám?" ptal se Bursík a pokračoval: "V Česku se vede frontální útok na obnovitelné zdroje a kde je Strana zelených?" Podle něj stranu vůbec není slyšet, i když například prosadila regulaci dopravy ve smogových situacích.

Další témata, jako sociální ohleduplnost, jsou podle Bursíka podmínkou politiky strany, nikoli však dostačující. "To, co veřejnost očekává od Strany zelených, je tvrdý střet s vládou," uvedl Bursík. Podle něj ODS obsadila ministerstvo životního prostředí s cílem ho vytunelovat a poté zlikvidovat.

V čem se Liška s Bursíkem shodli, je představa, že by se zelení měli stát alternativou ke kartelovému pojetí politiky. "Všechny současné parlamentní strany jsou součástí politicko-ekonomického kartelu, který vytvořily spolu s dominantními energetickými, těžebními a průmyslovými podniky," uvedl Bursík. "Jejich jediným cílem je nepřipustit modernizaci ekonomiky, která by je připravila o výsadní postavení na "trhu" a tedy i výsadní politickou moc."

Ondřej Liška před volbou předsedy rovněž uvedl, že politika současných pravicových stran je v přímém protikladu k programovým východiskům zelených. Větší "hodnotovou spřízněnost" prý vidí se sociální demokracií. Nelíbí by se mu ale, že sociální demokraté uzavírají na krajské úrovni koalice s komunisty.

Strana zelených se do Poslanecké sněmovny dostala v roce 2006, v roce 2010 ovšem už ve sněmovních volbách neuspěla, získala necelá 2,5 % hlasů. Od té doby se její podpora v průzkumech pohybuje kolem 3 %. V nedávných senátních volbách získali senátorské křeslo Eliška Wagnerová, která kandidovala jako nezávislá kandidátka s podporou zelených, a rovněž Libor Michálek, který byl společným kandidátem zelených, pirátů a křesťanských demokratů.