Máme právo na informace (možná)

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR konečně, po vytrvalém úsilí některých poslanců, úředníků Ministerstva životního prostředí (MŽP), odborníků a nevládních aktivistů, přijala zákon o právu na informace o životním prostředí.

Návrh zákona vypracovali poslanci Jaroslav Bašta, Václav Grulich (oba ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Hlasování proběhlo v pátek 17. dubna. Z přítomných 137 poslanců souhlasilo 76, svůj nesouhlas projevilo 31 poslanců. Návrh podpořily kluby ČSSD, KDU-ČSL, ODA, KSČM, opačné stanovisko zaujaly kluby ODS a US (pouze Milan Uhde byl pro). Všichni poslanci SPR-RSČ se zdrželi hlasování.

Zájemce o získání informace o životním prostředí o ni může požádat orgán státní správy nebo jím pověřenou právnickou osobu. Zpřístupněny tak budou informace o stavu a vývoji životního prostředí, o opatřeních, která se ho dotýkají, o stavu vody, ovzduší, půdy, ekosystémů. Dále údaje o využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích a také fakta, týkající se správních řízení ve věcech životního prostředí (posuzování vlivů na životní prostředí, petice apod.). Ochranou obchodního tajemství již nebude možné zdůvodňovat zatajování emisních dat, porušování předpisů nebo jiné působení firem na životní prostředí. Zákon také přesněji určuje situace, kdy přístup k informacím nemá být umožněn. Tímto jasným vymezením bude oporou nejen žadatelům o informace, ale i jejich poskytovatelům (především úřadům).

Na náš dotaz, proč poslanci US hlasovali proti návrhu, když např. místopředseda US Ivo Šanc řekl EkoListu, že "informace o stavu životního prostředí je nutno veřejnosti předkládat a nabízet," odpověděl předseda klubu Pavel Pešek: "Veřejnost má právo dozvědět se co nejdokonalejší údaje o životním prostředí, ale nelze směšovat věci, které do ekologie nepatří. Situace, kdy by mohl do stavebního řízení například v jaderné elektrárně mluvit každý, může vyvolat nárůst terorismu i krádeží. Nahlížení do stavebních plánů není informací o životním prostředí."

Nespokojenost s hlasováním pravicových stran projevily i nevládní organizace. "Ekologické organizace evidují desítky případů, kdy odpovědné úřady žádosti o informace týkající se životního prostředí odmítly," říká Daniel Vondrouš z Hnutí DUHA.

Nyní se bude zákonem zabývat Senát Parlamentu ČR. Podle sdělení senátora Heřmana (klub KDU-ČSL) byl ve čtvrtek 23. dubna zákon přikázán Výboru pro životní prostředí a Výboru ústavně právnímu. Stanoviska obou výborů by měla být známa 6. května. Do té doby tedy neexistuje žádné oficiální stanovisko. Senátorka Jitka Seitlová (ODA), místopředsedkyně výboru pro životní prostředí, EkoListu sdělila, že vnímá atmosféru pro přijetí zákona jako pozitivní. Sama návrh podpoří, neboť informace o životním prostředí podle ní citelně chybí. Pokud Senát zákon schválí, měl by vstoupit v platnost 1. července.