Meteorologové budou přesněji odhadovat srážky, ČHMÚ vyměnil radary

Meteorologové budou mít přesnější informace o aktuální srážkové činnosti, takže budou moci lépe vypočítávat odhady jejího vývoje. To je důležité například při povodních. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v projektu za 58,1 milionu korun vyměnil oba své radary a zvýšil počet lokálních automatizovaných dobrovolnických stanic, které zapojil do výstražného systému. ČTK o tom informoval mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.

Srážkovou činnost v Česku a jeho blízkém okolí monitorují radary Skalky na střední Moravě a Brdy ve středních Čechách. Dosavadní zařízení byla instalována v 90. letech a navzdory částečné modernizaci v letech 2006 až 2007 byla technicky zastaralá, opotřebovaná a na konci své životnosti, uvedl mluvčí. Kvůli tomu se snižovala jejich spolehlivost.

Nově instalované radary jsou spolehlivější a navíc umožňují souběžně vyhodnocovat radarové odrazy vodorovně a svisle polarizovaného záření, což zvyšuje kvalitu radarových dat. Z radarových měření se účinněji omezují jiné než meteorologické cíle a je korigován útlum radarového paprsku v silných srážkách.

Radary poskytují informace o srážkových jevech v atmosféře ve třech rozměrech, vysokém prostorovém rozlišení a v pětiminutových intervalech. Plošné odhady srážek za určité období, které je možné na základě těchto dat vypočítat, jsou klíčovým podkladem pro meteorologické a hydrologické předpovědi. Využívají se také pro výstražné účely při informování o nebezpečných jevech v počasí nebo hrozbě povodní.

Radarová data na internetu a v mobilních aplikacích používá rovněž široká veřejnost. Navíc jsou distribuována řadě externích uživatelů, jako jsou Řízení letového provozu, armáda, integrovaný záchranný systém nebo Ředitelství silnic a dálnic.

Díky projektu, na který 49,4 miliony korun přispěla Evropská unie a zbytek byl financován ze Státního fondu životního prostředí a samotným ČHMÚ, také přibylo v západní polovině Čech dvacet automatizovaných stanic dobrovolnické srážkoměrné sítě. Rovněž informace z těchto stanic nyní směřují do povodňového informačního systému POVIS.

Mezi stanicemi na sledování srážek spravovaných dobrovolníky mají v současné době převahu stanice s manuálním provozem. Ty jsou ale pro předpovědní a výstražné účely nepoužitelné, protože naměřená data o denních srážkových úhrnech jsou zasílána ČHMÚ po uplynutí kalendářního měsíce poštou.

Naopak u stanic s automatizovaným provozem jsou k dispozici se zpožděním pouze asi 15 minut a nepřetržitě. "Vzhledem ke zvyšující se extremitě klimatu a s ní souvisejícím častějším výskytem extrémních situací (lokální povodně, sucha, bouřky, přívalové srážky) se ukazuje nutnost další postupné automatizace stávající manuální srážkoměrné sítě," dodal mluvčí.

---

reklama

---