Mimořádná veterinární opatření budou v zákonech
"Jde o novely vyhlášek č. 286/1999 o zdraví zvířat, jejich dovozu, vývozu a tranzitu a vyhlášky č. 287/1999 o veterinárních požadavcích na živočišné produkty vyhláškami 399/2001 a 400/2001," upřesnil Duben.
Vyhláška č. 399/2001 podle Dubna přesně stanoví, co je specifikovaný rizikový materiál z hlediska nebezpečí přenosu BSE a klusavky. "U skotu, ovcí a koz je to celá lebka (včetně mozku, očí a mandlí) a mícha, a to u zvířat starších 12 měsíců, střevo od dvanáctníku po konečník u skotu všech věkových kategorií a slezina ovcí a koz všech věkových kategorií. Vyhláška též otevírá dveře tomu, aby na základě nových vědeckých poznatků ministerstvo mohlo ve Věstníku označit za specifikovaný rizikový materiál (SRM) i některé další části těl zvířat," uvedl Duben. Vyhláška dále podle jeho slov obsahuje i povinnost jatek, popřípadě dalších zpracovatelů, tento SRM po veterinárním vyšetření na jatkách barvit, a obarvení musí být zřetelné i po zpracování v asanačním podniku. Tento materiál se také musí přepravovat a zpracovávat odděleně.
Vyhláška č. 400/2001 zase zpřesňuje podmínky pro uvádění do oběhu odpadů živočišného původu určených ke krmení zvířat. Pro hospodářská zvířata je třeba dodržet přísné podmínky při výrobě masokostních mouček, které u nás platí od roku 1962 (133 °C, 3 bary, 20 minut), přičemž částice před zpracováním nesmějí být větší než pět centimetrů. Ani takto zpracované se však i nadále nesmějí zkrmovat přežvýkavcům. Použití krmných odpadů ke krmení v zoo a cirkusech (i larev chovaných jako návnady pro ryby) musí schválit příslušná okresní veterinární správa na základě posouzení aktuální nákazové situace. Krmné odpady se přitom musejí skladovat v označených, dobře čistitelných, dezinfikovatelných a uzaviratelných nádobách při teplotě do 10 °C. V obchodech s potravinami nelze skladovat ani prodávat krmné odpady. Je to možné pouze u konzerv a suchých krmiv originálně balených.
"Za zmínku též stojí, že k získání separovaného masa pro potravinářské výrobky nelze použít samozřejmě lebky a páteře skotu, ovcí a koz, ale ani kosti ze zmrazeného masa, dále pak hlavy kanců, králíků, drůbeže, kůže z drůbežích krků, běháky, kosti končetin a ocasní obratle. V této vyhlášce je též začleněno, že se po omračování a vykrvení zvířat nesmí nikterak narušovat nervová tkáň, to znamená, že se nesmí porušit mozek a mícha," řekl Duben. Vyhláška podle něj stanovuje i povinnost vyšetřovat zvířata a zvěř vnímavou na trichinelózu na tuto nemoc takzvanou trávicí metodou. "Pakliže maso jatečného zvířete nebylo na trichinelu vyšetřeno trávicí metodou, musí se "upravit" teplotou -25° C nejméně 240 hodin, jde-li o kusy masa do tloušťky 30 cm a nejméně 480 hodin, jde-li o tlustší," upřesnil Duben.
reklama
