Ministr Kužvart nařkl poslance Ambrozka ze snahy vytunelovat Šumavu
Zatímco odbornou činnost a výkon státní správy by i nadále vykonávala Správa NPŠ, hospodaření v lesích parku, péči o turistické stezky, informační centra a podobnou činnost by zadávala obecně prospěšné společnosti (o.p.s.), kterou by sama založila. Ministr Kužvart tento návrh označil za pokus o privatizaci a tunelování parku. "Tato společnost by se živila na tom, co by měla správně chránit," řekl dnes ministr před novináři.
Podle ministra je problematické, aby někdo jiný, než státní Správa NPŠ nakládal se státním majetkem, jímž jsou i lesy a další pozemky, nemovitosti a další majetek národního parku. "Aby se mohla o.p.s. ustavit, musela by do ní Správa NPŠ vložit nějaký základní majetek," řekl Kužvart a dodal, že na peněžitý vklad nejsou prostředky. "Jako nepeněžitý vklad nelze připustit vložení nemovitého státního majetku," říká šéf oddělení pro národní parky na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jiří Staněk.
Podle Libora Ambrozka jde ale o dezinterpretaci jeho návrhu. Ten počítá s tím, že by o.p.s. žádný svěřený majetek nevlastnila, ale pouze by jej měla svěřen do užívání. "Vykonávala by zakázky od Správy NPŠ a byla by pod její kontrolou," řekl Ambrozek EkoListu. Majetek by podle Ambrozkova návrhu nemohla o.p.s. svěřit ani do užívání žádné třetí osobě bez souhlasu MŽP. "Nemohli by nikomu dalšímu půjčit ani pilu," tvrdí navrhovatel Ambrozek. Co se týče základního vkladu do o.p.s., ani tady nevidí poslanec žádný problém. "Správa NPŠ má dnes rozpočet kolem 250 milionů korun, který každý rok musí schválit Sněmovna. Nevidím důvod, proč by v rozpočtu na rok 2003 nemohli poslanci vyčlenit kapitolku speciálně na založení o.p.s.," říká Ambrozek.
Zástupci současné Správy NPŠ i ministr Kužvart na dnešní tiskové konferenci ministerstva vyjádřili také obavu, že nová společnost by byla motivována snahou o zisk. "Zatímco Správa NPŠ platí své lidi z peněz od státu, o.p.s. by si je musela někde vydělat," varoval mluvčí Správy NPŠ Zdeněk Kantořík. "Byla by to fabrika na dřevo," vyjádřil se ještě přímočařeji Miloš Kužvart. Ambrozek ovšem vyvrací i tuto obavu. "Společnost by mohla pokácet jen ty stromy, u nichž by jim to přikázala správa parku, stejně jako to dnes dělají soukromé společnosti. Vůbec by sama o žádném kácení nerozhodovala," tvrdí. Peníze na platy svých zaměstnanců by získávala stejně jako dnešní dodavatelé Správy NPŠ - z plateb za provedené zakázky právě od správy parku.
Jaký tedy má mít rozdělení činností v parku účel? "Důvod je jediný - zajistit, aby kontrola byla oddělena od hospodaření. O tom, kolik stromů se má pokácet, zkrátka bude rozhodovat někdo jiný než ten, kdo je nakonec pokácí," vysvětluje Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, které se na přípravě Ambrozkova návrhu podílelo spolu s Ekologickým právním servisem (EPS).
Na plénu Sněmovny, které bude o zákonu jednat na konci ledna, bude Ambrozek také navrhovat úpravu rozlohy parku. "Dnes je v řadě obcí situace dost absurdní - hranice parku například prochází středem obce Nová Pec a podobně. Obcím se to samozřejmě nelíbí a my jim v tomto chceme vyjít vstříc," říká poslanec.
reklama
