MMF a SB u Salvátora přijaly kritiku
Zcela zaplněný byl dnes kostel sv. Salvátora při závěrečné debatě diskusního fóra Jiná zpráva. Foto: Jiří Jiráček pro EkoList
"Banka a fond neplní to, co slíbily. Musíme žádat radikální změny. Lidé jsou přednější než peníze," řekl Tomáš Terlecký z CEE Bankwatch Network. Denis Brutus z Milostivého léta 2000 poté přednesl požadavky této organizace k MMF a SB. Organizace požaduje okamžité prominutí dluhů všem chudým zemím, zastavení strukturálních reforem vyžadovaných SB, převzetí odpovědnosti za vlastní politiku, zaplacení reparací lidem, kteří byly v důsledku politiky MMF a SB přesídleni, zastavení podpory zkorumpovaným režimům a chtějí větší transparentnost a demokratičnost MMF a SB. Denis Brutus dále odmítl zúčastnit se napříště jednání MMF a SB, neboť tím prý účastní procesu vlastního vykořisťování. "Kampaň Milostivého léta 2000 chce přivést SB k bankrotu. Podporují nás v tom církve a odborové svazy," řekl Denis Brutus.
Přátelé Země si naopak myslí, že MMF a SB jsou potřebné, ale je třeba je změnit. Andrea Durbinová, která za organizaci Přátelé Země vystupovala, uvedla, že pánové Wolfensohn a Köhler, nejvyšší představitelé SB a MMF, berou kritiku příliš osobně, a proto nechápou, co chce občanská společnost. Ocenila otevřenou diskusi s finančními institucemi, ale požaduje stanovení konkrétních cílů, jako je například odstoupení od projektů využití fosilních paliv na úkor obnovitelných zdrojů.
Viceprezident MMF Masood Ahmed v reakci na kritiku finančních institucí uvedl: "Přístup PRSP (Strategické dokumenty o snižování chudoby, pozn. EkoListu) je zásadně odlišný od toho, co jsme dělali v minulosti." MMF bude v budoucnu podporovat programy odvozené od priorit, které si vytvoří země sama. Hovořil též o právu veta, podle kterého má MMF právo odmítnout financování těch projektů, jež považuje za špatné. To však musí být prováděno otevřeně a transparentně.
Právě na uzavřenost obou institucí upozornila francouzská studentka, která se v Praze pokoušela získat na zasedání SB a MMF akreditaci, vstup jí však umožněn nebyl. Na tuto poznámku reagoval viceprezident SB Mats Karlsson. Řekl, že akreditováno bylo na 400 lidí, kteří měli možnost se jednání učastnit. Kritika, kterou byli nuceni oba zástupci finančních institucí odvracet, se týkala hlavně oddlužení všech rozvojových zemí. Masood Ahmed řekl: "Kdybychom měli jít hlouběji a odepsat všechno, museli bychom odepsat dluhy nejen nejzadluženějším, ale všem. Mnoho zadlužených zemí je ve válečném konfliktu. Mohou-li utrácet peníze za konflikt, mohou je použít i na pomoc chudým. Musíme jim proto nejprve politicky pomoci vyjít z konfliktu." Ze sálu mu bylo oponováno občanem Zambie. Ten řekl, že jeho země už dlouho neválčí, přesto jsou na ni uplatňována stejná kritéria a vyžadují se stejné podmínky jako od zemích ve válečném konfliktu. Masood Ahmed přiznal: "Pokud G7 vydá víc peněz, můžeme se v odepisování dluhů dostat na 100%."
"Věřím, že Praha bude pamatována jako místo, kde jsme došli k bodu zvratu. SB a MMF se poučily z kritiky," řekl Mats Karlsson, postěžoval si však, že jeho návrhy ke společným diskusím nebyly vždy přijaty.
reklama
