Motlová: Chceme toxické látky omezit co nejdříve
Stockholmská úmluva, která má celosvětově omezit, případně zakázat dvanáct toxických látek ohrožujících lidské zdraví, má být podepsána na konferenci ve švédském Stockholmu, která se koná 22. - 23. května. Předseda Dětí Země Jindřich Petrlík a šéf toxické kampaně Greenpeace Miroslav Šuta zároveň předali Motlové symbolickou obří tužku "k podpisu Stockholmské úmluvy".
"Slibuji, že s touto tužkou opravdu odjedeme do Stockholmu," komentovala dárek od ekologických organizací náměstkyně Motlová s tím, že Česká republika jede do Švédska s jasným záměrem se k úmluvě připojit. Podle Motlové se navíc na formulaci dohody významným způsobem podíleli i čeští experti. Mezi nimi také šéf odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí (MŽP) Karel Bláha. "Spolu se mnou se přípravy konvence pravidelně po celou dobu účastnil i doktor Petrlík, takže se dá říct, že se snad podaří naše společné dílo," komentuje její slova Karel Bláha.
Martina Motlová zároveň dnes prohlásila, že její úřad hodlá ihned po podpisu dohody její text předložit Poslanecké sněmovně k ratifikaci. "My si myslíme, a obávám se, že jsme bohužel realisté, že dohoda vstoupí v platnost nejdříve v roce 2004," říká předseda Dětí Země Jindřich Petrlík. K tomu, aby konvence skutečně začala platit, je třeba, aby ji ratifikovaly parlamenty minimálně padesáti zemí světa. "Je nadějné, že pro podpis se již vyjádřil americký prezident George Bush, zřejmě pod vlivem tlaku, který vyvolalo jeho odmítnutí závazků plynoucích z Kjótského protokolu," dodal Petrlík. Podle Karla Bláhy je nezbytné, aby velká část z padesáti signatářských zemí, které konvenci ratifikují, patřila mezi ekonomicky rozvinuté státy. "V opačném případě by nebyly peníze na její implementaci do praxe," varuje Karel Bláha. Z těchto důvodů se zdá odhad Dětí Země, že Stockholmská konvence pravděpodobně nenabude platnosti před rokem 2004, realistický i náměstkyni Motlové.
Stockholmská úmluva by měla omezit, případně zcela zakázat látky, náležející do tzv. "toxického tuctu". Tam patří tzv. perzistentní organické znečišťující látky (POPs) - některé pesticidy, DDT, ale zejména dioxiny a polychlorované bifenyly (PCB). "Už při přípravě Stockholmské konvence bylo jasné, že "toxický tucet" je nedostatečný. Existuje řada POPs, které tam zahrnuty nejsou. V tomto smyslu bude konvence jen nutným prvním krokem," uzavírá Karel Bláha.
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
|
|||
reklama
