MPO: Čerpání dotací pro energetické úspory v Česku vázne

Čerpání evropských dotací pro energetické úspory v Česku vázne. Z téměř 60 miliard korun, které jsou v jednotlivých operačních programech pro tuto oblast mezi roky 2014 až 2020 k dispozici, byly do konce letošního září schváleny projekty ve výši 15,8 procenta z této částky. Uvedl to dnes ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vladimír Sochor.

"Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015. Lze uvést, že zpoždění v užití programů je tedy minimálně dva roky," řekl Sochor.

Prostřednictvím MPO je v jednotlivých oblastech k dispozici Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), kde je celkem 20 miliard korun, zhruba 14 miliard korun je v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP), který patří pod ministerstvo pro místní rozvoj, a 24,6 miliardy korun v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP), který patří pod ministerstvo pro životní prostředí. Dalších zhruba 20 miliard korun nabízí Nová zelená úsporám, která je financována z výnosů za prodej emisních povolenek.

Sochor sdělil, že při poskytnutí dotací v oblasti úspor energie byly některé podmínky na počátku nastavovány ze strany správců programů poměrně tvrdě. "Teprve následně byla snaha podmínky zlepšovat, ale to už byly zřejmé problémy s čerpáním dotací pro úspory energie, a je pravděpodobné, že se odrazení žadatelé už ani o změněné podmínky nezajímali nebo to ani nezjistili," uvedl. Dalším důvodem je podle něj i to, že na trhu je velké množství dotačních peněz a řada potenciálních žadatelů o dotace prioritně řeší jiné problematiky, než zvyšování energetické účinnosti.

MPO podle něj nyní připravuje a zavádí opatření, která podněcují k úsporám energie nejen v podobě investičních podpor. "Z neinvestičních pobídkových a motivačních podpor lze vyjmenovat program Efekt a jeho různorodé aktivity, nebo jeho propojení s novým programem Úspory energie s rozumem," uvedl. Dodal, že například v programu Efekt je pro období 2014 až 2020 k dispozici 740 milionů korun.

Podle ředitele Aliance pro energetickou soběstačnost Martina Sedláka dávají smysl kroky MPO v podpoře projektů, které zvyšují energetickou soběstačnost firem a přispívají k úspoře fosilních paliv. "Pomohly oživit trh se solárními instalacemi i nastartovaly zájem o pořízení elektromobilů ve firmách. Lze předpokládat, že na tento úspěšný základ naváže i nové vedení ministerstva průmyslu pod Tomášem Hünerem," dodal Sedlák.

---

reklama

---