MPO chce ulevit firmám. Arnika varuje: bude méně informací o znečištění
Průmyslové podniky dnes povinně musí hlásit své emise, vypouštěné jak do ovzduší, tak vody či půdy, do tzv. Integrovaného registru znečištění (IRZ). Nově ale chce ministr průmyslu Martin Kuba (ODS), aby podniky hlásily jen to, co po nich chce jiný registr, a sice evropský registr úniků E-PRTR. Tím by se snížil počet podniků, které mají povinnost hlásit své škodliviny, i počet sledovaných látek. Jenže český registr znečištění vznikl dříve, už v roce 2004, a je podstatně přísnější než jeho evropský protějšek.
Podle sdružení Arnika tak lépe reaguje na domácí prostředí a hlídá látky, které jsou problematické právě pro Českou republiku. Podle Arniky by z registru znečištění měly zmizet právě ty látky, na které si u českých podniků lidé nejvíce stěžují. Tedy formaldehyd u firem zpracujících dřevo nebo styren u výrobců laminátu. Přitom právě tyto látky jsou potencionálně nebezpečné pro lidské zdraví. A místní lidé díky registru znečištění vědí, jaké látky „jejich továrna“ vypouští. „Pokud by informace zmizely, lidé nebudou nic vědět a podniky nebude nikdo nutit k modernizaci,“ řekla Ekolistu Jana Altunkaya z Arniky.
Jako příklad, kdy registr znečištění pomohl, uvádí Arnika podnik Knauf Insulation z Krupky na Teplicku. Ten obtěžoval své okolí formaldehydovým zápachem. Podle vyjádření Miloslavy Bačové z občanského sdružení „Zdraví pro Krupku“ to byl právě až registr znečištění, který přiměl Knauf ke změně chování. Zatímco v roce 2006 přiznal podnik emise formaldehydu ve výši 3500 kg, v roce 2009 změnil používané pojivo a letos by už v žebříčcích neměl figurovat vůbec.
Registr znečištění? Podle MPO zbytečná zátěž
Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou dva registry ale zbytečnou zátěží pro český průmysl. A ta samozřejmě stojí peníze, podle MPO by mělo omezení povinného počtu hlášených látek přinést úsporu tři miliardy korun. Ministerstvo počítá s tím, že povinnost podávat reporty by mělo mít až 300 000 firem. Každá tedy ročně podle výpočtu ušetří deset tisíc korun. Podle aktivistů je ale výpočet nadsazený, označili ho za nafouknutou bublinu. A právě tu přišli v rámci happeningu nechat prasknout před budovu ministerstva průmyslu.
Ministr průmyslu Martin Kuba v pondělí převzal od zástupců Arniky pohlednice od občanů, kteří si přejí zachování registru znečištění v současném rozsahu. Petici proti omezení počtu sledovaných látek podepsalo 16 000 obyvatel, připojilo se k nim i téměř 150 starostů měst a také skoro stovka zahraničních organizací.
Ministr Kuba prohlásil, že je otevřený věcné diskuzi, ale samozřejmě chce, aby v době krize nebyly české podniky zbytečně zatěžovány. „Jde o to, abychom udrželi krok s evropskou legislativou, ale abychom extrémně nezatěžovali naše podnikatele,“ řekl. Podle něj ministerstvo rozhodně nebude zvyšovat jakékoli riziko zdravotní zátěže občanů. Nicméně podle něj registr nesmí překročit hranici, kdy nenese žádné efekty, ale naopak zatěžuje ekonomiku. A to si prý v současné chvíli dovolit nemůžeme.
Kdo uteče na východ?
„Jde o to, že tady mluvíme o práci lidí a také o tom, zda v České republice nějaké podniky zůstanou, nebo se všechny odstěhují na východ,“ prohlásil na schodech ministerstva Martin Kuba. Podle něj bude ministerstvo hledat „balanc“, ale je také potřeba respektovat, jaká je situace v okolních zemích. „Je nesmysl, abychom měli v registru sedmdesát dva látek, pokud jich je v celé Evropě osm,“ dodal. Od letošního ledna se počet nebezpečných látek, které se sledovaly v kategorii odpady, snížil ze 72 na 26. „Redukce byla velmi rozumná a nikoho v České republice neomezí,“ říká ministr.
S tím ale aktivisté nesouhlasí. Podle nich žádná země Evropské unie nesleduje jen látky nařízené evropským registrem, ale sleduje i další, podle povinností daných domácí legislativou. „Ministr je sice nový, ale argumentace ministerstva je stále stejná,“ říká Jana Altunkaya.
Pracovní skupina k registru znečištění se schází již několik let. V ní jednají vedle zástupců ministerstev průmyslu a životního prostředí i zástupci Arniky a také České inspekce životního prostředí. Podle Jany Altunkaya ministerstvo průmyslu stále hájí variantu výrazného omezení registru znečištění, zatímco aktivisté, ale i zástupci ministerstva životního prostředí přicházejí s kompromisními návrhy.
Těch je prý v současnosti ve hře pět. Podle návrhu Arniky by měly podniky hlásit emise podle sledovaných průmyslových činností a i sledovaných látek by mělo být méně. „Jak to bude vypadat, se dozvíme ve středu, kdy by se mohlo rozhodnout, protože jednání již trvají dlouho,“ dodává Altunkaya.
reklama
předchozí 
Papírování na úřadech bude méně, přichází ISPOP