Mrtvá stavba se pomalu mění v průmyslový areál
Stavba Jaderné elektrárny Stendal začala v roce 1982 takřka výhradně se sovětskou jadernou technologií (počítalo se zde s reaktory typu VVER 1000). Po sjednocení Německa v roce 1990 se spolková vláda odmítla nadále podílet na financování rizikové stavby a přestala do Stendalu posílat jakékoli finanční prostředky. Podle Lenze bylo v té době zařízení chystaného bloku A hotovo z cca 80 %, blok B pak z 15 až 60 %. Proinvestováno v té době bylo necelých 6 miliard východoněmeckých marek (cca 18 mld. tehdejších československých korun). K 30. 6. 1990 pracovalo na stavbě elektrárny 8 000 lidí, z nichž asi jeden tisíc byli přímí zaměstnanci elektrárny - potažmo společnosti KKW Stendal GmbH.
Poté, co padlo klíčové rozhodnutí spolkové vlády ukončit financování výstavby JE Stendal (JES), byl management elektrárny postaven před problém, co s celým areálem dělat nyní. Část managementu založila akciovou společnost AIG, která areál privatizovala a stala se jeho správcem.
"Po zpracování ekonomických analýz vyšlo jasně najevo, že pokračovat ve stavbě jaderného zařízení by bylo neefektivní," říká dnes Lenz o tehdejším postupu. Jednání s koncernem Siemens o možnosti zvýšení bezpečnosti JES ukázala, že by takový projekt byl neúnosně nákladný.
V roce 1992 prodala AIG část pozemků, konkrétně 163 ha (z celkových více než 600 ha) konsorciu elektrárenských společností Preussen Elektra, RWE a Bayernwerk. Ty zde původně plánovaly na místě jaderné postavit novou černouhelnou elektrárnu. "Uhlí do ní by se dováželo ze zámoří," říká o projektu konsorcia Dieter Lenz. Studie, kterou si nechaly firmy zpracovat však ukázala, že takový zdroj v oblasti momentálně není třeba a to zejména díky radikálnímu poklesu poptávky po elektrické energii, způsobenému celkovým úpadkem východoněmeckého průmyslu. Navíc by dovoz černého uhlí z Jižní Afriky či Austrálie mohl mít negativní sociální dopady na převážně hnědouhelné hornictví na území bývalé NDR. Případné energetické využití areálu bylo tedy odloženo až do roku 2010. Zařízení určená pro jadernou elektrárnu se postupně bourají. Do likvidace již bylo investováno 6 miliónů DEM. Mimo jiné byla odstřelena i jedna ze tří původně stojících chladících věží. K rozebrání tzv. "těžkých" jaderných provozů však chybí ještě asi 80 miliónů DEM.
V současné době v areálu podniká již 31 firem, které dohromady zaměstnávají 450 lidí. Zatím ale jde o malé podniky o jednom až 30 zaměstnancích, vyrábějící například jeřáby, recyklační linky, či stavebnicové domky "na klíč".
Ještě letos by však měla započít výstavba velké celulózky, která by měla po svém dokončení zaměstnat dalších 350 lidí. V plánu je následně také spalovna komunálních odpadů s třemi stupni čištění spalin a výhledově i papírna. Celý komplex by měl v budoucnu znamenat práci pro 1500 až 2000 obyvatel oblasti. Stendal leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, která je nezaměstnaností nejvíce postižená ze všech německých spolkových zemí. Přímo v okrese Stendal je 22 % lidí bez práce.
reklama
