Myslivci by rádi zpátky zlaté časy
EkoList: Jako předseda ČSOP jste byl jedním z hlavních kritiků návrhu zákona o myslivosti, k jehož autorství se znají sami myslivci. Zhruba čtrnáct dní po jeho zveřejnění jste ve Sněmovně spolu s dalšími třemi poslanci předložil vlastní návrh. Není to nějak rychle? Neměl jste svůj návrh "v šuplíku" předem?
Zákon jsme předem připravený neměli. Já jsem dlouho zvažoval, jestli se mám k té iniciativě přidat. Z několika důvodů jsem se nakonec rozhodl, že ano. Jednak mí spolupředkladatelé z ODS jsou ve Sněmovně vnímáni poměrně extrémně a já jsem chtěl, aby náš návrh měl určitou váhu.
EkoList: Jak to myslíte s tou extrémností? Předpokládám, že teď nehovoříte o své stranické kolegyni Parkanové?
Kolegové Miroslav Kučera mladší a Stanislav Němec z ODS představují soukromé zemědělce, kteří jdou často proti zájmům družstevní lobby, která je ve Sněmovně silnější. Řada kolegů, například z ČSSD, je a priori nebere za vážné soupeře. Například Radko Martínek, kterého jsem pro návrh získal, svůj podpis odvolal, když se dozvěděl, že tam bude podepsán vedle Miroslava Kučery. Tím neříkám nic o kvalitách kolegů, spíš o náladě, která tu panuje.
EkoList: Vraťme se k tomu, proč jste předkládal vlastní návrh zákona...
Druhým důvodem byl fakt, že úplně nevěřím slibům předkladatelů prvního návrhu, kteří na každou naši výtku odpovídají stylem "to je maličkost, to snadno vyškrtneme, přepíšeme". Například vážný problém, kdy ten zákon přikazuje obcím pronajmout 75 % honiteb, banalizují slovy, že se "to tam dostalo omylem, to my vlastně vůbec nechceme". Takto by mohli relativizovat prakticky každou naši výtku proti tomu zákonu a slibovat, že všechno spraví. Já v to ale nemám moc velkou důvěru, už pro některá jména která pod tím zákonem jsou, jako například Jiří Drda nebo někteří z čelních představitelů komunistické strany. Jejich zaťatost pro myslivce je velmi dobře známá. Proto jsem došel k tomu, že bude nejlepší položit na stůl vlastní návrh a tak nastavit druhý mantinel diskuse. To, co předložili oni, je naprostý extrém, vyjadřující pouze názor myslivců. Rádi by pokračovali ve zlatých časech myslivosti, které tu byly za socialismu. Tím druhým mantinelem by měl být pohled vlastníků lesů a ochrany přírody. Tedy to, že vlastník je první na řadě, že má právo rozhodnout o tom, zda chce mít honitbu, kolik zvířat v ní bude. A z pohledu ochrany přírody to, že žádné chráněné druhy nepatří na seznam zvěře.
EkoList: Je tu ale ještě třetí strana - v paragrafovaném znění je už připraven vládní návrh mysliveckého zákona. Jaké on bude mít místo v té debatě?
Ten náš návrh se od toho ministerského asi tolik lišit nebude. To, co jsme předložili my, vychází z tezí, které po sedmi letech práce předložilo Ministerstvo zemědělství (MZe). Souvisí to s genezí celé diskuse. Myslivci se novelizaci zákona vždycky strašně bránili. Měli strach, že novela otevře taková tabuizovaná témata, jako je minimální rozloha honitby. K diskusi na MZe nebyly přizvány ani další resorty, například Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Když se ale konečně zrodily ty zmiňované teze zákona a ministr Fencl je přednesl na sněmu myslivecké jednoty, mezi myslivci zavládlo zděšení, protože zjistili, že na MZe převládl nad pohledem myslivců spíše pohled vlastníků a správců lesů. Myslivci tedy přešli do protiútoku a rychle napsali svůj návrh, strčili ho poslancům a doufali, že jej protlačí Sněmovnou dřív, než spatří světlo světa nějaká alternativa. Pak byly možné dva scénáře. Mohli bychom se pokusit ten jejich návrh zamítnout a problém tak vlastně nechat neřešený. Nebo jsme museli postavit proti tomu jejich návrhu jiný pohled. Já jsem měl navíc obavu, že není úplně jisté, že by se ten jejich návrh v parlamentu podařilo zamítnout.
EkoList: Pokud tedy vláda v brzké době předloží svůj návrh mysliveckého zákona, pak vy ten váš stáhnete?
Podle mně vznikne nějaká pracovní skupina, která se bude snažit najít nějaký kompromis. Myslím si, že ten vládní návrh bude podobný tomu našemu, ale nemohu vyloučit opak, protože tlak myslivecké lobby odsud z parlamentu na ministra Fencla bude značný.
EkoList: O které části zákona se svede největší bitva?
Střet nastane o minimální velikost honiteb. Druhým třecím bodem je spor o vztah vlastnických a uživatelských práv. Kdo má přednost - majitel nebo nájemce? Třetím momentem je otázka ceny nájmu. Hlavně jak bude ta cena stanovována. Zda z produkce honitby, jak chtějí myslivci, anebo podle rozlohy či dražbou.
EkoList: Oba návrhy jsou ale konfliktní z pohledu ekologických organizací - kvůli bažantnicím...
Přiznávám se, že to jsem se snažil z toho našeho návrhu vypustit, ale nepodařilo se to. Já osobně s názorem ekologických organizací v tomto bodě naprosto souhlasím. Alespoň částečným úspěchem je, že se tam dostala minimální rozloha bažantnice 100 hektarů. To znamená, že se tak nemůže označit každý kousek lesa nebo políčka a počet bažantnic se tak radikálně sníží. Podobná věc, o které se moc nemluví, jsou obory.
EkoList: S tím souvisí také introdukce nepůvodních druhů...
V našem návrhu jsme pasáže, které by introdukci nepůvodních druhů podporovaly, zcela vypustili. Pro žádnou ze zainteresovaných stran ale není toto téma jádrem sporu. Na druhé straně zvěr, která zde už žije - daňci, jeleni sika či kamzíci v Lužických horách - nepředstavuje pro ochranu přírody nějaký problém, pokud jsou její početní stavy rozumné.
Děkuji za rozhovor.
reklama
