Myslivci napsali zákon, který se nelíbí ochráncům přírody ani vlastníkům
Návrh zákona předložilo Sněmovně 17 poslanců z ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a ODS, tedy ze všech parlamentních stran s výjimkou US. Jak dnes ovšem přiznal jednatel Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Vladimír Broukal, zákon si prakticky napsali sami myslivci. "Nijak se netajím tím, že jsme připravovali podklady k tomuto zákonu. Ale není v něm úplně všechno, co jsme chtěli," říká Broukal. Jeho slova potvrzuje i předseda Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a lidovecký poslanec Libor Ambrozek. "Kolegové, kteří jsou pod zákonem podepsaní, jej ani nečetli. Čekali, že je někdo se zněním návrhu seznámí, a místo toho jim byly předloženy jen podpisové archy," tvrdí Ambrozek, který se proti návrhu ostře postavil. Sněmovna by v prvním čtení měla návrh projednávat na své únorové schůzi, tedy zhruba v druhém či třetím týdnu února.
Návrh zákona přiměl k vytvoření jakési neformální koalice i zdánlivě nesourodé organizace - v odporu proti němu se sešel ČSOP s Hnutím DUHA, ale také se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a státním podnikem Lesy ČR.
Ochráncům přírody vadí především fakt, že zákon do definice pojmu "zvěř" zahrnuje také chráněné a ohrožené druhy živočichů. "Je neuvěřitelné, že zákon počítá za zvěř například i orla skalního, husu malou či vlka nebo rysa," říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Podle poslance Ambrozka se tím návrh dostává také do rozporu s předpisy EU. "Pokud za zvěř počítá například výra velkého či husu malou, je ostře v rozporu s evropskou Směrnicí o ptácích," tvrdí Libor Ambrozek. Přísnou ochranu vlka, rysa, medvěda či dropa, jež zákon také zahrnuje mezi "zvěř", zase vyžaduje Směrnice o stanovištích. Podle Pavla Pešouta z ČSOP zákon neumožní snižování současných stavů přemnožené zvěře. To se týká především jelenů, muflonů a srnců. "Zákon umožní tyto stavy zachovat. Dokonce nadále počítá i s bažantnicemi, které jsou radikálním zásahem do biotopů," říká Bláha. Přemnožená zvěř přitom působí škody majitelům lesa. "Já vydávám 600 až 1000 korun na každý hektar lesa jen kvůli prevenci a nápravě škod, způsobených zvěří," říká jeden z velkých vlastníků lesů Jan Lobkowicz. Jeho slova potvrzuje i František Morávek z Lesů ČR: "Škody způsobené spárkatou zvěří nás nutí k vícenákladům zhruba 300 korun na hektar. Kvůli jejímu přemnožení navíc nemůžeme zvyšovat ani biodiverzitu živočišných druhů, ani ekologickou stabilitu lesa zvyšováním pestrosti druhového složení." Snaha udržet vysoké stavy zvěře v lesích znamená podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA vícenáklady, které v přepočtu znamenají až 270 Kč na kilogram divočiny.
Vlastníci lesů se bouří především proto, že návrh zákona výrazným způsobem omezuje jejich právo zasahovat do procesu tvorby honiteb (které se rozkládají na jejich pozemcích), i do přípravy každoročních plánů mysliveckého hospodaření. "Zákon jednoznačně upřednostňuje uživatelská práva nájemce honitby před vlastnickými právy majitelů lesů," stěžuje si předseda SVOL František Kučera. Návrh jim totiž upírá pozici účastníků řízení. V praxi by tedy potom majitel lesa neměl vůbec žádnou možnost promluvit ani do toho, kde se bude na jeho vlastních pozemcích rozkládat honitba, ani do toho, kolik v jeho lesích bude zvěře. "To je naprosto nepřijatelné, vlatnické právo bylo podmínkou práva honebního již od roku 1849," říká Kučera. "Ten zákon by nás vrátil do padesátých let," varuje jeden z vlastníků Jan Lobkowicz.
Zákon se nelíbí ani dalším organizacím. Proti je například Nadace spisovatelé za práva zvířat. Spolu s ČSOP se jim nelíbí, že zákon nedostatečně zakazuje nepovolené způsoby lovu, tedy lov do ok, pastí či jedem. Za nepřijatelný označila návrh také občanská iniciativa Obroda myslivosti, kterou minulý týden založili sami myslivci. "Zákon by dusil myslivost u nás dalších několik desetiletí," praví se v prohlášení Obrody myslivosti.
"Chtěli jsme urychlit práce na nové legislativě. Komise na Ministerstvu zemědělství (MZe) na tom bezvýsledně pracovala sedm let," vysvětluje iniciativu své organizace jednatel ČMMJ Vladimír Broukal. "My se ztotožňujeme s tím, že situace je neúnosná," souhlasí s nezbytností nového zákona Jaromír Bláha. "Ale tento návrh její neúnosnost ještě prohlubuje," dodává. Bláha, Ambrozek, Morávek i Kučera podle svých slov doufají, že by situaci mohl řešit zákon, který připravuje právě MZe. V paragrafovaném znění by měl být připraven do konce tohoto roku.
reklama
