MŽP: Kůrovcová kalamita není problém Šumavy, ale celé ČR
"Stromy napadené kůrovcem v NP Šumava tvoří jedno procento, zatímco zbývajících devadesát devět připadá na běžné hospodářské lesy na celém území státu," říká Ladislav Miko.
|
|
Foto: Archiv Ekolistu.cz |
Stromy napadené kůrovcem v parku na Šumavě podle něj tvoří je jedno procento, zatímco zbývajících devadesát devět připadá na běžné hospodářské lesy na celém území státu. „Celých třicet procent připadá na lesy v Moravskoslezském kraji, velké problémy řeší na Královéhradecku, na Vysočině, ale také v Jihočeském kraji mimo Šumavu,“ prohlásil dnes na tiskové konferenci ministr Miko. Odmítl také nedělní prohlášení hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly, že na Šumavě vznikla kůrovcová pandemie, kvůli které by kraj mohl vyhlásit stav nebezpečí.
Podle expertního posouzení vybraných lesů hrozí velké nebezpečí z přemnožení v druhých zónách parku. Kraje Jihočeský a Plzeňský proto v neděli požádaly o vypracování krizového plánu péče. "V případě, že ve velmi krátkém časovém úseku nedojde k ustavení této krizové pracovní komise a že ministerstvo neprojeví vůli s námi jednat a opravdu kritickou situaci řešit, jsem připraven podle krizového zákona vyhlásit na území Šumavy stav nebezpečí," uvedl v neděli na mimořádné tiskové konferenci hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Ministr Ladislav Miko však dnes zprávu odmítl s tím, že byla zřejmě podjatá. „Na posouzení se nepodílel nikdo ani z národního parku, ani z ministerstva, které mají přímo správu lesních porostů na starosti,“ řekl dnes novinářům Miko. Že jde o jednostranný pohled prý zvyšuje i fakt, že zprávu vypracovali pouze lesníci, ale nebyl přizván ani jeden přírodovědec. Podle Mika jde v celé věci jen o předvolební rétoriku. „Jestliže je problém takového rázu, že pan hejtman uvažuje o vyhlášení stavu nebezpečí, proč čekal se zveřejněním informací měsíc a půl?“ prohlásil dnes Miko. Citovaná data podle něj totiž pocházejí z poloviny července, kdy kůrovcová aktivita vrcholí. Od té doby se ale také v druhých zónách parku zasahovalo a situace je pod kontrolou. „Na mě to působí tak, že výsledky této studie byly předem dány,“ řekl Miko. Podle něj je samozřejmě lesnické hledisko důležité, ale není možné posuzovat situaci jen z jednoho hlediska. „Nemohu se ubránit dojmu, že hlavním cílem je dostat národní park do režimu hospodářského lesa,“ prohlásil dnes ministr Miko.
Ladislav Miko si na tiskovou konferenci pozval i tři bývalé ministry životního prostředí Martina Bursíka (SZ), Libora Ambrozka (KDU-ČSL) a Bedřicha Moldana. Ti se všichni shodují ve správě parku a bezzásahovém režimu v první zóně. Bývalý ministr Miloš Kužvart, který naopak podporoval kácení, na tiskové konferenci přítomen nebyl. „O kůrovce v pravdě vůbec nejde,“ prohlásil Martin Bursík. Podle něj je cílem oslabení Správy NP Šumava, která brání výstavbě různých megalomanských turistických projektů. Druhým důvodem je pak ekonomická hodnota káceného dřeva. Bedřich Moldan byl vůbec první ministr životního prostředí v letech 1990-1991. „Národní park na Šumavě byl vyhlášen krátce po vzniku samotného ministerstva a již tehdy bylo jasné, že to nebude bez konfliktů," říká Moldan. Podle něj se podařilo území ochránit, nepodařilo se ale vyřešit neustálé konflikty.
Stále se opakujícím tématem je právě každoroční rozmnožení kůrovce, které napadá stromy v národním parku. V první zóně a v některých částech druhých zón se nechávají lesy bez zásahu člověka, ve zbytku parku se řeší kalamita kácením stromů. Zhruba 22 % je tedy ponecháno bezzásahovém režimu, na 68 % se zasahuje a zbylých 9,5 % má přechodový režim. Podle správy národního parku i podle ministerstva si s kůrovcem nejlépe poradí sama příroda. V nejvyšších oblastech národního parku, v tak zvané oblasti horské smrčiny, roste téměř výhradně jen smrk s malou příměsí dřevin jako je jeřáb ptačí. „Problém je ale v tom, že když se les obhospodařuje lesnicky, vzniká stejnověká monokultura. Právě ponecháním samovolnému vývoji, kdy na mrtvých stromech vyrůstají nové dřeviny, vznikne zdravější les, kde jsou různě staré dřeviny,“ vysvětluje František Pelc, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP. Takový les je pak také mnohem odolnější před takovými jevy, jako byl orkán Kyrill v roce 2007.
Ten také podle ředitele NP Šumava Františka Krejčího stojí za velkým nárůstem počtu stromů napadených kůrovcem, byť důležitým dalším faktorem je také počasí. V roce 2008 bylo na Šumavě napadeno kůrovcem přibližně 240 000 metrů krychlových smrků. Polovina jich byla v druhých zónách, kde se běžně zasahuje. To znamená kácení stromů, proti kůrovci se ale také bojuje pomocí lapačů a zkouší se účinnost aplikace přirozeného nepřítele kůrovce - houby Beauveria bassiana. Polovina napadených stromů zůstala v první zóně parku stát. Letos by napadených stromů v druhé zóně mělo být ještě víc, zhruba 130 000 kubíků a v zóně první kolem 100 000 kubíků. Nejvyšší zpracované množství kůrovcem napadeného dřeva bylo zaznamenáno v roce 1996 – 187 000 kubíků. Ve stejném roce byl zaznamenán nárůst kůrovcových souší na výši téměř 130 000 kubíků. Historicky nejvyšší nárůst objemu kůrovcových souší byl pak zaznamenán v roce následujícím – 1997, a to ve výši cca 165 000 kubíků. Největší objemy zpracovaného dřeva z let 1996 a 1997 ale zřejmě letošní sezóna překoná.
Podle správy parku a ministerstva se lesy na Šumavě obnovují a příroda je schopna se bez zásahu člověka vyrovnat s kůrovcem. Podle ředitele NP Šumava se úspěšně obnovuje les všude tam, kde je ponechán bez zásahu. „Po patnácti letech bezzásahového režimu už nemusíme být pesimisté,“ řekl dnes novinářům. Podle výzkumů se v lesích ponechaných vlastnímu vývoji (asi 20 % NP) obnovuje nový porost velmi rychle. „Na jeden hektar máme v průměru zhruba pět tisíc kusů nových stromků do velikosti deset centimetrů a asi tři tisíce do velikosti dvacet centimetrů,“ říká Krejčí. Podle něj sčítání mladých smrků v roce 2008 potvrdilo, že se horské smrčiny obnovují dostatečně. Navíc na Šumavě dlouhodobě přibývá lesního porostu, od druhé světové války přibylo podle Krejčího 7 000 hektarů lesa.
Podle Ladislava Mika je také suchý les, tedy mrtvé odumřelé stromy které se ponechají v lese, mnohem lepší pro vodní režim krajiny i pro mikroklima, než vykácená holina. Zvyšuje se také druhová rozmanitost, řada druhů hmyzu žije jen na odumřelých stromech. Navíc právě spadané mrtvé stromy tvoří základ, na kterém úspěšně vyrůstají nové stromky.
Ještě dál s nezasahováním do přírodních procesů jsou na druhé straně hranice, v německém národním parku Bavorský les. Tam bezzásahový režim funguje na 51 % plochy parku. „Kůrovec je problém hospodářského lesa, nikoli lesa přírodního,“ řekl na dnešní tiskové konferenci ředitel parku Karl Sinner. Podle jeho informací každý rok přibývá 300 hektarů, na kterých se les ponechá svému vývoji. Cílem má být 75 % bezzásahové plochy národního parku Bavorský les do roku 2027. „Debata v České republice mi připomíná to, co se dělo v Německu. Před třinácti lety mě politici vodili na různá míst v parku a ukazovali mi, že tam není žádný les,“ prohlásil Sinner. Dnes je tam prý normální porost. Průměrný výška na místech, kde byla před dvaceti lety holá pláň plná mrtvých stromů, je dnes 1,6 -1,7 metru. „Symbolem parku se stala lesní divočina a tu také návštěvníci očekávají, ne zvuk motorových pil,“ říká Sinner.
reklama