Na předvolební debatu s občany o ekologické politice nepřišel nikdo z ODS
Debaty, kterou uspořádalo ekologické sdružení Zelený kruh, se naproti tomu zúčastnili zástupci hned několika stran mimoparlamentních. Vedle Františka Pelce (Koalice), Tomáše Hájka (ČSSD) a Jiřího Dolejše (KSČM) tak přišli voličům své záměry v environmentální politice prezentovat předseda Strany zelených (SZ) Miroslav Rokos, předsedkyně strany Naděje Monika Pajerová a Martin Mejstřík z Cesty změny (CZ).
Zatímco se všichni shodli na tom, že ochrana životního prostředí v ČR je nedostatečně financovaná, lišily se názory jednotlivých politických uskupení na cestu, jak do této oblasti dostat peněz víc. Monika Pajerová ze strany Naděje navrhovala kupříkladu, že "životní prostředí by mělo být otázkou konsenzu napříč politickými stranami" a příspěvek ze státního rozpočtu je podle ní ze současných zhruba 10 miliard třeba navýšit; s receptem, jak těchto dvou cílů dosáhnout, nepřišla. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš navrhl ušetřit v rozpočtech resortů obrany a vnitra a peníze následně přelít ve prospěch životního prostředí a sociální politiky.
František Pelc z Koalice upozornil, že problematika státní politiky životního prostředí se nesmí omezit jen na sumu peněz, kterých se jí dostává od státního rozpočtu. "Neplatí přímá úměra, že čím větší dotace, tím lepší ochrana," říká Pelc. Podle něj je třeba zprůhlednit systém financování jednotlivých projektů a programů a využít sílu ekonomických nástrojů. Prvořadou prioritou environmentální politiky Koalice je podle Františka Pelce snaha provést komplexní ekologickou daňovou reformu. "Ekologické chování se občanům i podnikatelům musí zkrátka začít vyplácet," dodal Pelc. K jeho názoru se přihlásil i předseda SZ Miroslav Rokos. "Klíčové je, že nejde jen o rozpočet resortu životního prostředí, ale i o investice v ostatních resortech - i ty musí směřovat k trvalé udržitelnosti," dodal Rokos.
S radikálním požadavkem přišel zástupce CZ Martin Mejstřík, podle nějž je třeba, aby se životní prostředí a ekologická problematika staly základní prioritou české politiky. "Je to tak zásadní otázka, že kvůli životnímu prostředí bychom se měli vzdát i některých krátkodobých ekonomických a sociálních zisků, například staveb dálnic za každou cenu" prohlásil Mejstřík, čímž rozpoutal krátkou slovní přestřelku s Monikou Pajerovou. "Nevím, co tím přesně Martin myslí," odpověděla Pajerová. "Ale například obrovská nezaměstnanost na Ostravsku je přece prostě proto, že do tohoto regionu nevede dálnice," pokračovala předsedkyně Naděje. Pajerová s Dolejšem byli jedinými dvěma politiky, kteří naznačili podporu svých stran pro dálnici D3 na České Budějovice, vedenou trasou navrženou Ředitelstvím silnic a dálnic, tedy přes Posázaví. Tuto trasu odmítli jak zástupce ČSSD a poradce ministra Kužvarta Tomáš Hájek, tak František Pelc, Miroslav Rokos i Martin Mejstřík.
Tomáš Hájek (ČSSD) se vyslovil (stejně jako všichni ostatní panelisté) i proti splavnění dolního toku Labe pomocí vodních stupňů Malé Březno a Prostřední Žleb u Ústí nad Labem. Záměr splavnit Labe v tomto úseku ovšem prosazují například ústecký vicehejtman a Hájkův stranický kolega Jaroslav Foldyna či ministr dopravy Jaromír Schling. "Já nemůžu mluvit za vládu a jednotlivé ministry, jen prezentuji ducha programu, na jehož vzniku jsem se podílel, a který schválilo vedení ČSSD," snažil se tento rozpor vysvětlit Hájek. Podobný problém musel řešit i Miroslav Rokos, neboť dalším zastáncem vodních stupňů na Labi je i člen Strany zelených a náměstek ústeckého primátora Václav Pucherna. "Oficiální názor strany je proti tomuto projektu," tvrdil předseda SZ s tím, že náměstek Pucherna se "jen snažil, aby v případě, že ke stavbě jezů dojde, došlo k co nejmenšímu poškození přírody."
Voliče zajímaly také kauzy vedení dálnice D8 přes CHKO České středohoří, postoj stran ke spuštění JE Temelín do provozu či představa, jak budou chránit české životní prostředí před tlakem nadnárodních korporací v globalizované ekonomice.
reklama
