Nad Temelínem se smráká

Podle rozhodnutí vlády z 22. března by na tuto otázku měli odpovědět ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) a ministr průmyslu Miroslav Grégr (ČSSD) ve spolupráci s ministry financí Ivo Svobodou a práce a sociálních věcí Vladimírem Špidlou (oba ČSSD). Kužvart s Grégrem mají připravit do 30. dubna pro vládu studie, představující jasná "pro" a "proti" dostavbě JE Temelín (JETE). "Jsem s rozhodnutím vlády spokojen, jde vlastně o návrh, který jsem přivítal již na páteční poradě ekonomických ministrů," komentoval výsledek jednání Kužvart. Podle Grégra by bylo lépe, kdyby rozhodnutí padlo již dříve, ale podle vlastních slov chápe, "že někteří kolegové potřebují ještě přesnější podklady ke svému rozhodnutí ."

Jak řekl Ed Smeloff, jeden z amerických jaderných expertů, kteří byli v ČR na pozvání Hnutí DUHA, je jeden měsíc na zpracování kvalitní studie velice krátká doba. "Je to ale pro oba ministry, zejména pro Kužvarta, velká výzva," dodal Smeloff.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart hovoří s Jakubem Patočkou, předsedou Hnutí DUHA, vlevo se usmívá ministr kultury Pavel Dostál. Foto: Jakub Kašpar/EkoList

Až do konce letošního února, kdy skončila práce nezávislého expertního týmu a byla zveřejněna jeho závěrečná zpráva, měla vláda informace o JETE pouze v té podobě, v jaké je dostávala od ČEZu. Tyto údaje jednoznačně hovořily o tom, že energie z JETE bude nejlevnější a potřebná.

Komise ale přišla se zcela jinými výsledky. Dostavba JETE by se podle ní mohla ještě vyplatit, ale pouze za předpokladu ukončení stavby do tří let a za příznivého vývoje cen elektřiny a poptávky po ní (meziroční růst poptávky o 5 %). Samotná komise však tuto možnost zpochybňuje. "Pochybuji o reálnosti takového nárůstu poptávky. V USA, kde je hospodářství na vzestupu, roste meziročně poptávka po elektřině o 1,2 %," říká k tomu Ed Smeloff. "Rozhodnutí o dostavbě nebo o nedostavbě nelze v současné době podložit jednoznačnými ekonomickými argumenty pro jedno či druhé řešení. Dnes již je zřejmé, že na JETE je potřeba pohlížet pouze jako na podnikatelský záměr a nikoli jako na stavbu vyvolanou naléhavou potřebou energie v zemi," konstatuje se ve zprávě expertní komise.

Hospodaření JETE bude podle zprávy komise příznivá pouze v případě, že se ČEZu podaří zvýšit prodej elektřiny a využít tak všechny své kapacity (tzv. scénář A). Pak by byla bez zahrnutí utopených nákladů (počítají se pouze náklady na dokončení stavby) dostavba výhodná i při pesimistickém vývoji cen tj. v průměru pouze 850 Kč/MWh. Se zahrnutím utopených nákladů však investice do JETE podle zprávy nebude výnosná ani při plném využití.

Pokud se ČEZu nepodaří zvýšit prodej, kapacita Temelína bude přebytečná až do roku 2010 a 2015, kdy doslouží tepelné elektrárny na severu Čech. "Současný vývoj dává scénáři A jen velice nepatrné šance na realizaci. Přebytek výkonu je téměř jistý a zahájení provozu JETE podle nevýnosného scénáře B vysoce pravděpodobné," uvádí zpráva expertního týmu.

Návrh energetické politiky, který předkládá ministr průmyslu a obchodu Grégr, počítá ale s tím, že spotřeba energie bude do budoucna stoupat tak, jak se bude zvyšovat prosperita hospodářství země. "Zpráva nezávislé komise nic nového nepřinesla," vyjádřil se pro EkoList tiskový mluvčí MPO Vlastimil Nesrsta. "Byly to zbytečně vyhozené peníze. Za patnáct milionů korun jsme se dozvěděli to, co jsme už dávno věděli." Nesrsta dále řekl, že zpráva vychází ze současného stavu stagnace průmyslu a počítá s nepříznivou situací ve vývoji hospodářství, s čímž ale, podle jeho slov, MPO nesouhlasí.

Podle Grégrova mluvčího by se Temelín měl zcela určitě dostavět, protože to bude nejlevnější zdroj energie, nebude produkovat žádné skleníkové plyny a zajistí dostatek energie. "Jiné varianty si těžko umíme představit a myslím, že je prosazují lidé, kteří chtějí náš stát dostat do energetické závislosti," řekl nakonec. Se zprávou nezávislé komise polemizuje zpráva společnosti ČEZ, kterou předložila na jednání vlády. Kritizuje nezávislý tým za to, že jeho analýza je založena více na matematické funkci, než na reálné zkušenosti v oblasti finančního trhu. "Dle našich výpočtů bude JETE schopná konkurovat našim tepelným elektrárnám i energii ze zahraničí," řekl našemu listu mluvčí ČEZu Michal Káňa. "Chceme v první řadě využívat energii z JETE. Ta bude lacinější než energie z tepelných elektráren." Zpráva ČEZu dále tvrdí, že po zavedení nediskriminačních pravidel do oblasti nasazování zdrojů by jednoznačně přiblížilo budoucí vývoj k optimistickému scénáři ze zprávy expertního týmu.

MPO i ČEZ počítají s exportem, neupřesnily však zatím kam energii vyvážet, ani za jakou cenu. "Vývoz elektřiny je v našich podmínkách vývozem životního prostředí," komentoval tuto možnost pro EkoList Kužvartův poradce a člen temelínské komise Dalibor Stráský. Proti argumentu o nejednoznačnosti zprávy se ohrazuje: "Od začátku bylo jasné, že komise nedospěje k jednoznačnému závěru. O konečném znění zprávy nehlasovala, a tak se do ní promítly názory všech - odpůrců i příznivců."

Dnes MPO a MŽP usilovně pracují na studiích, které jim zadala vláda. MPO bude muset odůvodnit zpochybněné tvrzení o potřebnosti temelínské elektřiny. "Dejte nám čas vymyslet strategii," tají další kroky Nesrsta.

MŽP zkoumá kolik bude nutno po zastavení zaplatit za smlouvy již sjednané, chce napsat beztemelínský scénář a navrhnout program úspor a využití alternativních zdrojů. "Chceme zkoumat všechny možnosti, které mohou ze zastavení dostavby vyplynout. Podle nás je realistická přestavba na průmyslovou zónu, rozprodej všeho co se dá a zbytek zakonzervovat," uvedl Dalibor Stráský.

Stále platí, že JETE by měla stát cca 98,6 mld. Kč, jak vloni uvedl ČEZ. Zastavení by mělo podle MŽP stát méně než 100 miliard.

Podpora Temelína mezi veřejností značně slábne. Podle výzkumu IVVM z listopadu 1998 dostavbu elektrárny podporuje 67 % obyvatel, 17 % je proti a 16 % neví. V nejaktuálnějším výzkumu firmy STEM, zveřejněném v polovině března, se pro dostavbu vyslovilo už pouhých 45 %, proti 29 % a jedna čtvrtina obyvatel nemá vyhraněný názor.