Dita Michaličková a Michala Melišová: Nákupem vajec za lepší život slepic aneb proč nekupovat vejce z klecí
13.11.2007 | Dita Michaličková a Michala Melišová |
V České republice je chováno přibližně 10,5 milionu nosnic - tj. slepic určených ke snášení vajec. Z tohoto počtu jich je asi 55 % chováno v naprosto nevyhovujících podmínkách zemědělského výrobního sektoru intenzivním způsobem (pouze dvě farmy u nás se věnují extenzivnímu ekologickému chovu nosnic). Zbytek je chován drobnochovateli pro vlastní domácí spotřebu.
Situace je ale bohužel ještě horší v rámci celé Evropské Unie, protože zejména v zemích západní Evropy není domácí chov slepic tolik rozšířený jako například u nás, v České republice, a tak z celkového počtu 400 miliónů nosnic chovaných v rámci EU je jich celých 88 procent nuceno strávit svůj život v malé tzv. bateriové kleci.
Nicméně změna k lepšímu je možná - a v rukou ji má každý jednotlivý zákazník, který nakupuje vejce v obchodě. Tím, jaká vejce při nákupu zvolí, vytváří poptávku a určuje tak, jaká vejce budou „produkována“, a za jakých podmínek. Průměrná roční spotřeba vajec se dle Ministerstva zemědělství ČR pohybuje kolem 220 kusů na osobu a každý zákazník by měl mít možnost vybrat si taková vejce, jejichž nízká cena není kompenzována utrpením zvířat - jako se tomu děje v případě klecových chovů nosnic.
Slepice v kleci trpí
Není třeba příliš zdůrazňovat, že každé zvíře uvězněné v kleci nebo v jakémkoliv malém prostoru trpí. Slepice stráví celý svůj život dlouhý přibližně 13 - 14 měsíců namačkané v kleci jedna na druhou, přičemž na každou slepici připadá životní prostor o velikost menší než je stránka A4. V kleci si slepice nemohou vyhrabávat potravu, hřadovat, popelit se, ani snášet vejce do hnízda, i když je k tomu instinkt silně vybízí. Rozměry klece slepici ani neumožní protáhnout si křídla, drátěná kovová podlaha má na svědomí bolestivé otlaky a přerostlé pařáty. Z nedostatku pohybu trpí ptáci osteoporózou, jejich kosti jsou velmi křehké a často se lámou. Z prašného tmavého prostředí se nikdy nedostanou ven na přirozené světlo. Intenzivní zemědělství degradovalo tyto tvory na stroje, kterým je dovoleno jen přijímat krmivo a snášet vejce.
Zákaz chovu slepic v bateriových klecích ohrožen
Trvalo přes 30 let než se mezinárodní organizaci pro ochranu hospodářských zvířat CIWF (Compassion in World Farming) a jejím kolegům podařilo v roce 1999 prosadit v EU zákaz chovu slepic v konvenčních tzv. bateriových klecích. Zákaz by měl vejít v platnost roku 2012, nicméně v současné době je jeho platnost v ohrožení, a to „díky“ působení evropského intenzivního drůbežářského průmyslu. Mnoho zemí, včetně České republiky, působí totiž směrem k jeho odložení – dokonce až o možných 10 let!
Naštěstí alespoň některé členské státy se v tomto směru chovají pokrokově. Jedním z nich je například Německo, kde byl stanoven zákaz chovu nosnic v bateriových klecích na začátek příštího kalendářního roku. Dalším státem je Rakousko – tam v květnu roku 2004 rakouský parlament odhlasoval zákaz chovu nosnic ve všech typech klecí (nejen tedy v klecích bateriových, ale i v tzv. klecích obohacených, které by měly být od roku 2012 povolené jako alternativa za klece bateriové, nicméně z hlediska welfare jsou velmi sporné).
Změna je možná
A v některých zemích jdou ještě dál – jedná se o členské země EU, kde velké obchodní společnosti, jako jsou super/hypermarkety a některé cateringové společnosti přestaly či přestávají z vlastní iniciativy klecová vejce prodávat, a to dokonce ještě před zmíněným oficiálním zákazem chovu nosnic v bateriových klecích stanoveným na rok 2012. K tomuto kroku se odhodlaly právě díky zákazníkům z řad široké veřejnosti, kteří je žádali o vejce od slepic, které netrpí. Takovými státy jsou například Rakousko a Nizozemí, kde již v žádném z obchodních řetězců v zemi klecová vejce nenajdete. Na dobré cestě jsou také ve Velké Británii – tam pět velkých supermarketů (jako je např. Waitrose a Marks & Spencer) přestalo klecová vejce prodávat a některé z nich ani klecová vejce nepoužívají při výrobě svých výrobků.Ve Švédsku je 50 procent produkce vajec z neklecových systémů, v Dánsku 40 procent. V Belgii se k pěti supermarketům přidal dokonce i řetězec rychlého občerstvení Mc Donald´s a v Německu se klecových vajec zřekly 2 diskontní prodejny - Lidl a Aldi.
V České republice je ale situace velmi odlišná. U nás je stále velký problém zakoupit vejce, která nepocházejí z klecového chovu. Supermarkety Billa, Plus, Hypernova, Albert a Delvita jsou mezi nimi světlými výjimkami. Mimoto lze samozřejmě biovejce (tj. vejce z ekologického chovu) zakoupit v řadě malých specializovaných bioobchůdcích, které se ale vyskytují zpravidla jen ve větších městech.
Klíčem k úspěchu je poptávka od zákazníka
Jedním z důvodů, proč je u nás takový problém koupit si neklecová vejce v obchodě, je nedostatek chovů s neklecovými technologiemi. Většina českých zemědělců má totiž příliš velké obavy z toho, že dražší i když kvalitnější vejce, nepůjdou na odbyt.
A proto se obracíme na Vás, na zákazníky, kteří si přejí kupovat v obchodech vejce, která nepocházejí od slepic za než bylo zaplaceno utrpením. Pište „svým“ obchodům a prodejnám a žádejte je o vejce z neklecových systémů. Můžete využít i schránek na připomínky zákazníků, zákaznických linek nebo se ptát přímo prodavačů.
Z jakého chovu vejce pocházejí poznáte podle slovního označení na obalu vajec a číselného kódu přímo na vejcích: „Vejce z klecového chovu“ – kód 3, „Vejce z podestýlky“ – kód 2, „Vejce z volného výběhu“ – kód 1 (ty se u nás zatím neprodávají), „Vejce z ekologického chovu“ – kód 0.
Vaše poptávka povede k tomu, že obchodníci budou sami motivovat zemědělce, aby produkovali vejce z alternativních systému a budou jim nabízet odbyt ve svých řetězcích. Se zástupci obchodních řetězců jsme v kontaktu a máme informace, že většina z nich rychle reaguje na přání svých zákazníků.
Kromě toho pište také prosím ministru zemědělství – panu Mgr. Petrovi Gandalovičovi (adresa Ministerstva zemědělství: Těšnov 17, 117 05 Praha 1) a žádejte jej o podporu zákazu chovu nosnic v bateriových klecích od roku 2012. Čeští konvenční producenti vajec byli o chystané změně legislativy informováni již od konce 90. let a měli tudíž dostatek času se na ni včas připravit.
Děkujeme Vám za podporu. Pro kontaktování super/hypermarketů je u Společnosti pro zvířata k dispozici pohlednice s kontakty na hlavní řetězce v ČR (zde a zde). Pohlednice zasíláme zdarma, pište si o ně na: Společnost pro zvířata - z.o. ČSOP, Lublaňská 18, 120 00 Praha 2 nebo s.pro.zvirata@ecn.cz. Více informací viz www.spolecnostprozvirata.cz.
reklama
Dita Michaličková a Michala Melišová Autorky pracují v organizac Společnost pro zvířata - z.o. ČSOP.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
|
Všechny ty nesmysly - 13. 11. 2007 - xy
o volných a ekologických chovech usměrní ptačí chřipka.
|
 |
Všechny ty nesmysly - 13. 11. 2007 - Petr P.
Tim jste měl na mysli co ? Že jsou lepší koncentráky na zvířata ?
|
  |
Všechny ty nesmysly - 14. 11. 2007 - XY
Vážený pane, tím jsem myslel to, co jsem napsal. A navíc přidávám - víte, kolik má jenom Evropa obyvatel? A víte, kolik vajec spotřebuje průměrně 1 člověk ročně? Víte, kolik nanese 1 slepice z klece a kolik 1 slepice z volného chovu za rok? Víte, kolik stojí už dnes 1 vejce z klece (před zdražením všech vstupů) a kolik by to vejce stálo z výběhu někde v hale (ani nemyslím raději volnou louku)? A viděl jste někdy zahradu s vyšší hustotou slepic? A víte, kde by ty slepice všechny vlastně běhaly? Ale vy řešení určitě máte - pustíme je všechny na svobodu do lesů a polí, či luk. [Neslušná poznámka na adresu autorek názoru byla redakcí Ekolistu smazána]
|
   |
Všechny ty nesmysly - 14. 11. 2007 - Jan Smola
Myslím, že obdobné články jsou velmi důležité a mají nás vést k zamyšlení, co vlastně svým počínáním způsobujeme. Máte pravdu, xy, že kdybychom se zaměřili jen na vejce z tzv. ekochovů, pak by vajec pro obyvatelstvo Evropy bylo nedostatek. Rovněž jejich cena by stoupla. V tom máte pravdu. Na druhou stranu zde je opodstatněná otázka, jestli kvůli našim obtloustlým tělům musí být chovány slepice v nevyhovujících podmínkách. Ten, komu jde opravdu o úctu k "obyčejným" slepičkám se patrně rozhodne pro vejce z ekochovů, byť ta vejce budou dražší, a bude jich patrně pojídat míň. Ostatní, kterým je jedno, v jakých podmínkách zvířata žijí, budou preferovat vejce z klecových chovů. V obdobných případech nelze nikomu nic žádným nařízením vnutit. Vše záleží na duchovní vyspělosti každého jedince. Svět bude prostě takový, jaký chceme, aby byl, bez ohledu na to, jaké zákony schváleny budou či nikoli. V tomto smyslu nelze principy, na kterých funguje vesmír, jehož jsme součástí, obelstít.
|
     |
Obtloustlí bezdomovci ? - 14. 11. 2007 - xy
Pane Sommer, nesouhlasím s váma. Bezdomovci si většinou za svůj úděl mohou sami, společnost jim (dle mého názoru, který by asi vám neseděl) až příliš dovoluje a lidé si mohou lkát, nad čím chtějí. Proč by někdo, komu se nechce, měl, dle vás, podporovat zrovna bezdomovce? A je mi úplně jedno, jestli jsou, či nejsou, obtloustlí.
|
      |
Obtloustlí bezdomovci ? - 14. 11. 2007 - Ivan Sommer
Kdysi president USA D. Reagan vyhlásil tvrzení, že si bezdomovci svůj styl života zvolili sami. Tak si dali sociologié práci a zjistili, že to není v podstatě pravda. Jen velmi málo osob si vybere takový život dobrovolně, bývají obvykle postiženi nějakou duševní poruchou. Přesto se tvrdošíjně tento mýtus o bezdomovcích udržuje. Jejich volba je tak svobodná asi jako u těch slepiček v klecích. Bezdomovectví je možné jen tam, kde společnost ponechává pro ně právě to pohodlí klícek, niku, o kterou se dělí s jinými živočišnými druhy, vetřelci, směřujícími z přírody do blízkosti člověka, kde nalézají obživu. Jsou to kuny, lišky, tchoři aj.
|
    |
Všechny ty nesmysly - 18. 11. 2007 - Aleš
Pane Smola, jste přeci inteligentní člověk , tak co se tedy stane když EU , zakáže chovat slepic v klecích ? Říkám Vám , že nic. Jen že naši chovatelé zkrachují , protože budou drahé , takže chovy slepic v EU zkončí a vejce se budou dovážet , podle WTO nemůžete tyto dovozy zakázat , takže jen zničíte místní chovatele a neochráníte ani jednu slepici. Osobně je mi těch slepic ostatně i jiných hospodářských zvířat líto , ale zakázat intenzivní chovy v Eu není řešením, dle mého názoru přinese řešení až genové ing., kdy bude už růst jen nějaké umělé maso...
souhlasíte ?
|
      |
Re: Všechny ty nesmysly - 18. 11. 2007 - xy
To jsem čekal - otroctví a pustíme je na svobodu. Hurá. Už vím, že podobné "chytrosti" nejsou leda doménou těch extrémistických ornitologických bojůvek. A už se těším, jak nám tu po lesích budou běhat slepice, brojleři, exotičtí ptáci, plazi, pavouci, koně, psi, morčata, bílé myšky ... Bílé myšky - neříká vám to něco? Víte vůbec, proč se ochrana přírody zprofanovala právě u chovatelů - zakladatelů myšlenky ochrany přírody a návratu některých druhů organizmů zpět do přírody a zachování určitých území k jejich existenci?
|
    |
Vážený pane xy,
přirovnání kohokoliv určitým druhům zvířat může vyvolávat různé konotace - kladné i záporné. Přirovnání slepici, stejně jako třeba volovi, vyvolává ty negativní.
Jistě budete se mnou souhlasit, že lze vést plodnou diskuzi, aniž by bylo nutné snižovat důstojnost druhé strany.
|
  |
Všechny ty nesmysly - 14. 11. 2007 - XY
Vážený pane, tím jsem myslel to, co jsem napsal. A navíc přidávám - víte, kolik má jenom Evropa obyvatel? A víte, kolik vajec spotřebuje průměrně 1 člověk ročně? Víte, kolik nanese 1 slepice z klece a kolik 1 slepice z volného chovu za rok? Víte, kolik stojí už dnes 1 vejce z klece (před zdražením všech vstupů) a kolik by to vejce stálo z výběhu někde v hale (ani nemyslím raději volnou louku)? A viděl jste někdy zahradu s vyšší hustotou slepic? A víte, kde by ty slepice všechny vlastně běhaly? Ale vy řešení určitě máte - pustíme je všechny na svobodu do lesů a polí, či luk. Jen si myslím, že ty autorky toho článku jsou asi taky slepice.
|
      |
Ale, ale - 15. 11. 2007 - XY
Dano vím, ale možná, kdybyste byla trochu zasvěcená do praxe v některých (možná všech) ZOO, použila byste ten příměr opatrněji. Ale jinak už měníte názor, neboť jsem prvně pochopil, že jste proti všem klecím. Ono jsou totiž i takoví. Jenom si vzpomínám, že v 89. všichni volali: svoboda, svoboda, pryč s totalitou KSČ atd. a nyní nám tu přichází podloudně a nenápadně totalita zelená. Totalita komunismu je nahrazována ještě horší - environmentalismem. A až se z toho lidi proberou, to bude zase mela ...
|
       |
Ale, ale - 15. 11. 2007 - Dana
Neměním názor, to pozor! Asi je tu nějaký informační šum a pochopil jste mě jinak. Ovšem o té totalitě bych mluvila obezřetněji. Zelená totalita - jak vy říkáte - je překroucený a účelově vymyšlený pojem. S "totáčem" to nemá nic společného. Když se podíváte do minulosti, životní prostředí bylo vždycky až na pokraji zájmu nejen politiků. Nesouvisí to s politikou, ale jen s lidmi. Jenže prostředí se zhoršuje, dost rapidně a nelze si myslet, že čím budeme bohatší a ekonomicky silnější, tím lépe se postaráme o přírodu. Vypadá to spíš naopak. A pokud jde o vztah člověka k přírodě, nezdá se mi, že jsme na dobré cestě. O etice ve vztahu ke zvířatům ani nemluvě. Stále víc jsou ti, kterým není jedno, jak se nakládá s živými tvory "určenými" ke konzumaci pro lidi, bráni jako teroristi. Nemluvím teď o extrémech s vypuštěním např. norků do české přírody. To byl poněkud úlet, i když měl jistě svůj důvod. Následky bohužel nedomyšleny. Až se lidi proberou a docvakne jim, že si svoje prostředí (a nejen svoje) zaneřádili natolik, že náprava nebude možná už ani o kousek, že vystresovaná drůbež nebo dobytek už nebudou k jídlu, pak ... se bude zase do krve diskutovat, zda to způsobil nebo nezpůsobil člověk - to je totiž zřejmě lidské, hledat vinu jinde, než nedejbože v sobě.
|
        |
Ale, ale - 15. 11. 2007 - xy
Jenže to životní prostředí je na okraji i dnes a leda se to prezentuje nějakými tanečky SZ, jimž ale o ochranu přírody skutečně ani nejde. A na váze tu získávají nejrůznější občanská sdružení, jež se zase snaží urvat co nejvíce peněz z rozpočtu. Přitom jsou to sdružení o pár členech a kecají do věcí, po kterých jim nic není. Vzpomněla jste ty norky - byl někdo hnán k zodpovědnosti? Víte, že byla někomu konkrétnímu spáchána konkrétní škoda? A už nemyslím na to, co ti norci spáchali venku. Ani mně se nelíbí týrání zvířat, ale od toho jsou nějaké veter předpisy a ne nějaké hloupé sdružení, kde si odhlasují, že tu nebudou klece. Za chvíli tu budou další, kteří třeba budou zakazovat jíst maso, svítit elektřinou atd. A to je produkt environmentalismu dnešní doby. Proto si myslím, že by se to mělo potírat ve svých zárodcích, jako omezování osobní svobody. Taky by i policie měla sledovat tyto aktivity, jako se tak děje u extrémistických organizací.
|
             |
Ale, ale - 19. 11. 2007 - Dana
Ten problém se řeší, ale, zdá se, nevyřeší. Je to totiž otázka pojetí, pochopení a přístupu těch kterých lidí, že. Ta problematika mě, budete se divit, zajímá dost. A ta otázka souvislostí? Tedy svoboda slepic - svoboda člověka? Té se, zdá se, vyhýbáte.
|
              |
Ale, ale - 19. 11. 2007 - XY
"Ten problém se řeší, ale, zdá se, nevyřeší." - ten problém řešení měl celkem schůdné, ale novodobí "odborníci - ochránci - mudrci" ho přehráli do dnešních problémů, jež platí ty zmíněné druhy - a dost krutě.
"Je to totiž otázka pojetí, pochopení a přístupu těch kterých lidí, že." - máte pravdu. Je to v lidech. A jak už jsem to dříve někde zmínil - s některými se nedá diskutovat, natož jim radit. Pouze se dá čekat a kritizovat je za jejich vršící se chyby.
"Tedy svoboda slepic - svoboda člověka?" - co je to ta svoboda? Zkuste být více konkrétní, jak si tu svobodu vy osobně představujete a bude to ta kýžená svoboda i podle jiných lidí?. A zodpovězte si nejprve, zda-li vy sama jste vůbec svobodná.
|
               |
Ale, ale - 20. 11. 2007 - Dana
Vy jste mě fakt nepochopil! Já jsem jedovatě reagovala na váš příspěvek, ve kterém vyzdvihujete svobodu člověka v souvislosti s tím, že vám nevadí fatální nesvoboda slepic.
Ptáte se, zda se cítím svobodná - další důkaz, že pojem svoboda vám není příliš jasný. Jestliže totiž nežijete ve vakuu, svoboboda každého, tedy i moje, či vaše, je svým způsobem omezená vždycky. Pokud nejste neomalený, agresívní, sebestředný, ignorující, ... Ale i pak existují nepsané meze, které pokud překročíte, narazíte na svobodu někoho nebo něčeho jiného.
|
                   |
Ale, ale - 20. 11. 2007 - Dana
To ovšem je závažné, v tom máte pravdu, ale ještě to zdaleka neznamená, že se ke zvířatům máme chovat jako ke strojům na výrobu masa, vajec, mléka,... Mluvíte totiž o druhém extrému. Nic mezi tím není? Uvažujete i o faktu, že se v podstatě všichni přejídáme, že plýtváme i jídlem, nejen zdroji, a ty chovy by nemusely být tak obrovské? Stále opakuju, že se musíme uskrovnit. Jenže tenhle pojem si taky každý vykládá po svém...(viz názor některých diskutujících o údajném směřování ochranářú na stromy a do jeskyň) Někdo rád chápe pojmy ad absurdum aby mohl "argumentovat" nejen proti varovným hlasům, ale i proti negativním jevům samotným.
|
         |
Ale, ale - 16. 11. 2007 - Jan Smola
Ač s vámi v lecčems souhlasím, přehnal jste to poněkud se svým tvrzením, že environmentalní organizace by měly být sledovány, podobně jako jiná extrémistická sdružení, policií. Tvrdíte, že environmentální organizace směřují společnost k omezování práv jejich členů. Ovšem Vy sám k tomuto nabádáte, pokud si myslíte, že je zapotřebí policejního dohledu nad těmito organizacemi. To se mi, věru, ani trochu nelíbí.
|
|
Je příznačné, - 17. 11. 2007 - Josef
že nejvíc příspěvků o slepicích napsala jistá Dana.
|
 |
Je příznačné, - 17. 11. 2007 - Dana
A umíte počítat, Pepíku?
|
|
Uřezané zobáky - 17. 11. 2007 - Ivan Sommer
Velkochovy drůbeže, jejichž podmínky se značně odlišují od přirozeného způsobu života tohoto druhu, vedou ke sporným opatřením. Například u brojlerů vlivem jeich nahuštění v malém prostoru dochází ke značnému kanibalismu a k jeho omezení se uřezávaly špičky zobáků, což vypadá také krutě. Bez ohledu na to, zda jsou nosnice v kleci nebo ne, zajímá někoho, co se děje s kohoutky po vylíhnutí? Obratem skončí jako masokostní moučka. Cílem chovu je zisk, jak už tu někdo připomněl, sentimentalita jde stranou. Existuje však jiná cesta?
|
 |
Uřezané zobáky - 18. 11. 2007 - Dana
? Cílem chovu je zisk - říkáte. Chápu, i když s výhradami. Ale ani touha po zisku nesmí přerazit lidské zacházení se "svěřenými" živými organismy. Co myslíte tou sentimentalitou? Možná to někdo může nazývat i jinak.
|
 |
Uřezané zobáky - 18. 11. 2007 - Petr P.
Chov broulerů a krav ve velkochovech to je podobný zločin jako u těch slepic.
Řěšení jsou biochovy, kde se chovají zvířata jako dříve, než se postavily ty koncentrační tábory a chov zvířat se nahradil výrobou masa, jak už se to v naší ekonomické mašinerii běžně označuje.
|
  |
Uřezané zobáky - 18. 11. 2007 - Petr P.
oprava broilerů
|
 |
Uřezané zobáky - 18. 11. 2007 - xy
Brojlerům se neřežou zobáky, to se dělá právě těm nosnicím (někdy). Máte řešení, co s těmi kohouty? Zaplaťte je těm majitelům a můžete si je vypusti třeba na svobodu do lesa. Jakou cestu nevrhujete?
|
|
reakce na diskuzi - 19. 11. 2007 - Michala Melišová (autorka článku)
Reaguji na některé z poznámek, které se objevily v diskuzi.
Osudy lidí bez domova nám lhostejné samozřejmě nejsou a nemyslím si, že tím, že jako organizace na ochranu zvířat, bráníme živé tvory, se kterými většinová společnost bezohledně nakládá jako se stroji na výrobu vajec, dáváme najevo, že by nám jejich osudy lhostejné byly.
K diskuzi ohledně toho, že „ochranáři jednoduše ty klece zarazí a to bez ohledu, jestli se to někomu líbí či ne“ bych ráda dodala, že plánovaný zákaz chovu slepic v bateriových klecích upravuje směrnice Rady Evropské unie 1999/74/ES a na její revizi se budou podílet zástupci všech členských státu EU. Organizace na ochranu zvířat nic podobného „zarážet“ nemohou.
Zkracování zobáků (tzv.kauterizace) se opravdu provádí v chovech nosnic (a ne v chovech brojlerů). Z důvodů nedostatečného životního prostoru se slepice mohou uchylovat k tzv. kanibalismu a napadat se navzájem , proto se jim ve velkochovech špičky zobáku uštipují (mimochodem lidé zavření po celý svůj život v tak malém prostoru by se bezpochyby nechovali jinak). Pro slepice je to ale zákrok bolestivý (v zobáku jsou nervová zakončení) a navíc zbytečný, jak dokazují ekologické chovy nosnic, kde se kauterizace neprovádí.
Díky všem přispěvatelům, kteří v zájmu zvířat rozumnými argumenty reagovali na některé poznámky ostatních v diskuzi.
|
 |
reakce na diskuzi - 19. 11. 2007 - xy
"K diskuzi ohledně toho, že „ochranáři jednoduše ty klece zarazí a to bez ohledu, jestli se to někomu líbí či ne“ bych ráda dodala, že plánovaný zákaz chovu slepic v bateriových klecích upravuje směrnice Rady Evropské unie 1999/74/ES a na její revizi se budou podílet zástupci všech členských státu EU. Organizace na ochranu zvířat nic podobného „zarážet“ nemohou." - máte pravdu, ochránci nic zarážet nemohou, ale silně "tlačí na pilu", aby se tak stalo. Doufám, že se shodneme aspoň, že výsledek je pro ty chovatele stejný a kdyby se do toho ta vaše sdružení nemontovala, řešili by v EU něco jiného a tento problém by nebyl na pořadu dne možná nikdy. Ještě takový malý dotaz, co to je vlastně ekologický chov nosnic? Kdy je ekologický a kdy je už neekologický, co dává tu hranici. Řekl bych, že se tu mnozí až příliš rozohňovali s koncentráky a přitom nemají o tom ani páry. Děkuji.
|
  |
reakce na diskuzi - 19. 11. 2007 - Petr P.
Źe jsou klecové chovy zrůdné koncetráky to pochopí normální člověk pohledem dovnitř třeba i v televizi. Kdo to nechápe a ještě tyto velkochovy obhajuje jako vy, ten by si měl pobyt v těchto klecích vyzkoušet.
Dle vaších rozměrů udělat klec ve stejném poměru jako má ta slepice, abyste i vy pochopil o čem je řeč.
|
    |
reakce na diskuzi - 20. 11. 2007 - Petr P.
Vy mě připadáte jako typický selektivní ochránce, který má rád živočichy kvůli osobnímu potěšení z nich. Které druhy se vám osobně nelíbí, nebo se nevyskytují v přírodě, ty můžou třeba trpět v koncentráku.
Nevím o tom, že bych vám nějak osobně nadával, to vy jste autorky nazval slepicemi.
Řešení pro ta zvířata i pro svědomí člověka (který ho má) je nahrazení těchto velkochovů nejlépe biochovy.
Je potřeba informovat o tom z čeho vlastně žijeme a svojí peněženkou podporujeme.
Slyšel jsem, že Němci prohlédli zrůdnost své ideologie až když viděli záběry z koncentračních táborů, které Němci neukazovali před veřejností. Asi s podobných důvodů se u nás záběry z velkochovů objevují zřídka, abychom nevypadali jako nějací zločinci, kteří trápí zvířata.
Menší chovů je málo právě proto, že v konkurenci s velkochovy neuspějí.
Možná by těch vajec i masa bylo méně, ale člověk by kvůli nahrazení velkochovů nemusel určitě strádat hladem.
Dříve lidi jedli maso tak jednou v týdnu.
Jinak i těch ploch je pořád dost, když se můžou pěstovat biopaliva.
|
            |
reakce na diskuzi - 22. 11. 2007 - XY
Divil byste se jak, ty malochovy ze dvorku jsou v konfliktu s přírodou. A to "hygienické" prostředí, kde někteří drží ty chudery mnohdy ve špíně jsou asi to vaše bio. Totiž, co znám z praxe, u někoho to není o nic lepší koncentrák, jak ty klece. A jak byste chtěl řešit vejce pro 6,5mld lidí, ze dvorků, taktéž maso z brojlerů? Víte vůbec, jak dlouho roste brojler a jak kohout ze dvora? Víte vůbec něco o biologii a užitkovosti kura domácího, když tu píšete takové cancy?
|
              |
reakce na diskuzi - 22. 11. 2007 - xy
Takže určitě v minulosti nežily namačkány na malém oploceném výběhu, pomalu ve svých vlastních výkalech. To by ani dnes naštěstí veterináři nepřipustili taková vejce prodávat - a i když mám proti mnohým jejich nařízením oprávněné výhrady, tak tady je to v pořádku. Když vzpomínáte minulost a biochov, tak měly absolutní volnost a do kurníku chodily maximálně snášet vejce popř. zahřadovat noc, většinou však na venkově spaly na stromech jako třeba bažanti a vejce snášely na určitých známých místech (stodoly, hůry, dřevníky apod.). Žraly to, co jim hospodáři nasypali a zbytek živin a minerálů si získaly samy v okolí toho hospodářství. Proto nikdy nebyly špinavé, oškubané, posr..é, s vápenkou, s roztoči apod. Proto, když srovnáte kvalitu takového vejce s jiným, asi hned uvidíte rozdíl. Ovšem toto nedocílíte ani chovem v malé ohradě. Navíc tento chov je oproti klecím i nekonkurenční ohledně velikosti snášky. Zároveň ani tento mnou popsaný chov, jak ho pamatuji ještě z dětsví, není zrovna to pravé pro přírodu a naštěstí už z vesnic skoro zmizel a doufám, že natrvalo - a hádejte asi proč?
|
                |
reakce na diskuzi - 22. 11. 2007 - xy
"Příroda je nedělitelný celek, jehož součástí jsou zvířata jako slepice, krávy stejně jako člověk." - už jste někdy byl v lese, na poli či louce? Nezapomněl jste do té vaší přírody dopsat např. paneláky, megaobchody, dálnice, fabriky apod.? Při vašich názorech si zase vzpomenu na jeden dokument o Vietnamu, kde je pro ně příroda na obtíž a jedinou, co uznávají, je ta v kotli - a zaživa, neboť prý má pak lahodné masíčko. A to je chuťovka.
|
                  |
reakce na diskuzi - 23. 11. 2007 - xy
Máte to trochu domotané a myslím, že byste si nerozumněl ani s těmi indiány, jež chovali jedině koně a psy (až po příchodu bělochů). Samozřejmě, že člověk je součástí přírody, ale v mnohém se normálnímu působení jejích zákonů vymyká (to snad víte) - a to je právě ta civilizace. Slepice, koně, krávy atd. patří jen do světa člověka, bez kterého by neexistovali. Jo jestli jste pod vlivem dětských omalovánek a Ladových obrázků z dětství, je to váš problém, ale s přírodou to nemá nic společného, pouze s civilizací určitého stupně rozvoje. Dříve by vám před domem stál třeba kůň, dnes je to auto, ale ani jedno není příroda. Přírodou by byl třeba tarpan, ale ten by asi klidně nestál před domem, a proto ho naši předci vyhladili do mrtě. A není to leda o koníčku, je to o vztahu k přírodě a její nenahraditelnosti.
|
                    |
reakce na diskuzi - 24. 11. 2007 - xy
Kůň je především součást civilizace, jež ho vyšlechtila z divokého předka - např. i z toho vyhubeného tarpana pralesního. Zkuste třeba anglického plnokrevníka či klabonosého kladrubáka vyhnat do lesa - tak pravděpodobně nepřežije do jara - a to ho ani neohrozí vlci, jež naši předkové kvůli extenzívnímu chovatelství dávno vyhubili - což ale ochráncům slepic ani nevadí, protože se možná mnozí domnívají, že je to zvíře leda z pohádky a ne z naší původní přírody. Je opravdu smutné, že už i dospělí (snad) lidé považují za přírodu domácí zvířata, ale osud naší divoké fauny je jim lhostejný - a divili byste se, jaká bohatost druhů u nás ještě před třeba 100 lety žila. A stroje se zvířaty na roveň nedávám, čtěte laskavě pořádně mé myšlenky. Tím jsem chtěl říci, že éra domácích koní skončila a dopravu si lidé zajišťují jinak. Stejně tak i kůň kdysi nahradil něco jiného. A můžete s tím třeba nesouhlasit, protestovat ..., je to prostě vývoj civilizace, jež asi nezvrátíme. Snad už chápete, proč jsou koně dnes leda jako zábava a auta jako potřeba, z čehož plyne, že koní je zlomek počtu aut.
|
                      |
reakce na diskuzi - 24. 11. 2007 - xy
Zase pletete páté přes deváté - nikdy jsem neřekl, že domácí zvířata nejsou cítící a neinteligentní (dle druhu) organizmy. Vypichuji však markantní rozdíl mezi tvory divokými - a tedy na nás absolutně nezávislými (když jim nepolezem do jejich životního prostředí) a mezi tvory různě zdomestikovanými, jež jsou na člověku existenčně závislí, neboť byli vyšlechtěni dlouhodobým cílevědomým chovem generací chovatelů a jež by v divoké přírodě neměli většinou ani minimální šanci i krátkodobě samostatně přežít. A ať chcete či ne, tak tito tvorové jsou už dnes (ale někteří i v minulosti) především pro zábavu lidí. Víte vůbec, kolik ras slepic vůbec existuje? I když nejsem žádný slepičář, tak jsem schopen jich bez velké přípravy vyplivnou určitě min. 15 i více a opravdu užitkových je jich leda pár, zatím co pro zábavu jich znám většinu - nebereme-li v úvahu, že jedlé jsou snad všechny (krom jap. hedváb. a stačí-li nám k užitku do 60 vajec ročně - což ale není užitek dle mě). A až to přestane bavit chovat i toho posledního chovatele, tak ta příslušná rasa slepice prostě vyhyne. Jedině, že by se toho chytili zase nějakcí ochránci slepic a sami je chovali, čemuž ale sám nevěřím, protože tito lidé se většinou rekrutují z lidí, jež o tom problému vlastně nemají většinou ani páry. A znovu opakuji, že jsem realista, něco znám o chovech intenzivních i extenzivních a je mi jasné, že 6,5 mld lidí utáhne leda ten nejintenzívnější způsob. A ty rádoby vědecké emocionální teorie některých mých oponentů považuji leda za názory diletantské, odtržené od reality 21. stol.
|
                  |
reakce na diskuzi - 24. 11. 2007 - xy
Tak snad naposled - kvůli tomu, že se lidé roztahují, vymřelo nebo je ohroženo téměř vše původní okolo nás. To, že si někdo chová volně drůbež, přitahuje přirozeně divoké masožravce, kteří tato odpřírodněná zdomestikovaná zvířata (slepice, ovce, holuby atd.) loví snadněji, než svou přirozenou kořist. A jejich majitelé, místo řádného zabezpečení svého majetku, tyto poslední zbytky divoké naší fauny pak nezákonně likvidují. Stačí? A k vegetariánství určitě naštěstí nespějem a doufám, že si to mlčící většina od všech těch zelených diktátorů nenechá donekonečna líbit. A třebaže jsem i chovatel, tak bych si nikdy nedovolil říci před odborníky, že domácí zvířata jsou součást naší přírody - ta jsou součástí leda civilizace a to ještě některé. A jestli si někdo myslí, že slepice apod. mají přednost před divokou faunou - divočinou, tak je opravdu asi slabšího myšlení. To si totiž nedovolili říci ani jiní političtí extrémisti - a mnozí byli opravdu mdlého rozumu.
|
  |
reakce na diskuzi - 20. 11. 2007 - Michala Melišová (autorka článku)
Pravidla ekologického chovu nosnic upravuje Nařízení Rady EU, je to velký objem informací, ale lze je volně nalézt na internetu nebo se informovat na Ministerstvu zemědělství atd. Nedodržuje -li chovatel tato pravidla, je mu certifikát odebrán a své "produkty" nesmí označovat za "bio" nebo ekologická. Kontroly jsou poměrně striktní a časté.
|
  |
reakce na diskuzi - 3. 11. 2008 - Simona
Bylo by dobré rozbít pánovi dr.žku!
|
|
Pomoc pro xy - 20. 11. 2007 - HK
Nemůžu si pomoci, ale připadá mi, že díky lidem jako je pan xy nemůže být ve světě nikdy mír. Pan xy chce vydělávat na auta, domy, dovolené a co ho zajímá nějaké utrpení slepic. Po mě pohroma. Hlavně, že se mám dobře já a co mě zajímají nějaké slepice. Ať si trpí. Hlavně, že netrpím já. No, možná trpíte, ale určitě ne, nedostatkem prostoru. Viděla bych to,že trpíte nedostatkem citu, ale to je taky
vážné. Možná by Vám pomohlo nějaké sdružení, které pomáhá lidem kteří duševně trpí. Jen taková malá pomoc.
|
 |
Pomoc pro xy - 21. 11. 2007 - XY
Vždy se mi líbí, když někdo, když si nemůže zdůvodnit neprosazení svých hloupých názorů, nařkne protistranu z duševního trpění (poruchy). Ano, vadí mi to týrání zvířat, ale na rozdíl od vás stojím pevně oběma nohama na Zemi. Vážená(í), netrpím ničím, ani když tu čtu od některých ty přitroublé a nereálné pitomosti o biochovech a teď tomu dala korunu HK s tím bojem za mír. Cituji klasika: " ... konec válek, mír mezi národy, to je náš ideál ..." Hádejte, kdo to řekl.
|
  |
Pomoc pro xy - 21. 11. 2007 - downtown
Stali, Hitler, Gottwald, Kim Čong Il nebo Nero ??
Holt cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly a nádhernými slovy...
|
       |
Demagogie - 22. 11. 2007 - XY
Např. do chovů v zajetí chovaných zvířat. V životě mi nedali nikdy ani korunu na jejich pořízení, ani radu k úspěchu, ale vymýšlet si byrokratické nesmysly a uplatňovat CITES na odchovy v zajetí (něčí soukromé úspěchy), to jo, to oni umí, dacani. Ani nevzpomínám, kolik zlé krve nadělali mezi jednotlivými zájmovými skupinami lidí, točících se okolo přírody a odnáší to ta divoká fauna a flóra. A až se situace vyhrotí, není o nich ani slechu - např. špaček, kormorán, bobr atd. Jinak ty klece - vejce jsou leda výsledkem intenzifikace živočišné výroby a jako člověk informovaný mám k nim leda 2 výhrady - stříhání zobáků a kanibalismus, což by vyřešila možná 1 slepice na klec, ale nevím, jak by to bylo průchodné ekonomicky. Jinak mám docela dobrou páru o živé přírodě, na rozdíl od těch co kritizuji.
|
Klece – (ne)přijatelné řešení chovu nosnic - 2. 4. 2008 - Martin Mach/Ekolist.cz
Ekolist.cz připravil zprávu o klecových chovech nosnic:
https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=2085440
|
|
|