National Geographic: Kvůli ekoturistům zabíjejí tibetské opice mláďata
Tamní opice jsou zavřené ve vyhrazeném prostoru a pravidelně na nevelké ploše před návštěvníky parku soupeří o kukuřici. To vyvolává mezi opicemi agresivitu, která se obrací i proti mláďatům, uvádí studie. Výsledkem toho je, že se dospělosti dožije méně než polovina mláďat. Podle spoluautorky studie Carol Bermanové toto zjištění naznačuje, že ekoturismus může být smrtící, pokud není řádně zvládnut. "Myslím, že dopad ekoturismu na zvířata je potřeba mnohem více zkoumat," podle National Geographic řekla Carol Bermanová, antropoložka, která působí na Newyorkské Státní univerzitě v Buffalo.
Tým Carol Bermanové studoval tibetské makaky už šest let předtím, než v roce 1991 začali přijíždět ekoturisté. Ve sbírání dat pokračoval v letech 1992 - 2004 a prováděl pozorování i v roce 2003, kdy byly načas turistické návštěvy odloženy. Tým zjistil, že úmrtnost mláďat před příchodem ekoturistů byla nízká a mláďata umírala hlavně kvůli nemocem. Avšak nyní mláďata umírají hlavně kvůli agresivitě dospělých jedinců. Ačkoli vědci neviděli přímo všechny incidenty, našli mnoho tělíček mláďat pokousaných od velkých makaků. Konflikty obvykle začínaly ostrým soupeřením o potravu na místech, kde se podávalo krmení. Jak stoupala agresivita zvířat, i úmrtnost mláďat stoupla z 14,8 na 54,6 procent, uvádí National Geographic. Nadále přitom přetrvává i problém přenosu nemocí z lidí na opice a obráceně.
Mnoho odborníků se shoduje, že ekoturismus pomohl mnoha zvířatům, protože se díky němu získaly finanční prostředky na jejich ochranu a zároveň podporuje místní komunity lidí. Frans de Waal, vedoucí primatolog v Yerkes National Primate Research Center v Atlantě říká, že ekoturismus může selhat, pokud není dobře zvládnut. "Pokud je však brán zodpovědně, získávají na něm všichni," tvrdí. "Myslím, že musíme turisty učit, že chtějí-li vidět primáty, musí jít za nimi. Odměňovat jídlem by se mělo jen za účelem zvykání primátů na lidi, nikoli za účelem určování jejich výskytu."
V horách Chuang-šan může v problému hrát velkou roli i množství návštěvníků. "Je to velmi oblíbená čínská turistická lokalita. Jezdí sem miliony lidí obdivovat hory a desítky tisíc každoročně navštíví opice," řekla podle National Geographic Bermanová. "Za den mohou vidět opice třikrát nebo čtyřikrát a najednou je může pozorovat víc než sto lidí." Mnoho z návštěvníků podle Bermanové vůbec neví, jak by se měli chovat, aby svůj vliv na zvířata zmenšili.
Ekoturismus však nabízí i šťastné příběhy. Mezi jeden z nejznámějších patří záchrana ohrožených goril horských ve Rwandě a okolních afrických zemích. Zvířata byla pravděpodobně zachráněna před vyhubením v průběhu brutální občanské války ve Rwandě na začátku 90. let, protože byla rozpoznána jejich ekonomická hodnota jako ekoturistická atrakce.
Gorily žijí ve svém přirozeném prostředí a pomalu si zvykají na přítomnost vědců, píše National Geographic. Až po roce nebo i déle jsou připravené zvládnout ohleduplné návštěvy malých skupinek turistů. Podle Craiga Sholleye z African Wildlife Foundation je to celé velmi striktně kontrolováno. "Existuje protokol určující, kolik lidí tam smí jít a jak blízko se smějí dostat, aby bylo zajištěno, že nedojde k žádné interakci." Studie goril provedené v posledních 15 až 20 letech naznačují, že z reprodukčního hlediska se gorilám, zvyklým na lidi, daří minimálně stejně dobře jako ostatním, ne-li znatelně lépe, poznamenal Sholley. "Avšak pokud by byla zmírněna kontrola, mohly by velmi snadno přijít nežádoucí důsledky."
M. A. Sanjayan, vedoucí vědec Nature Conservancy tvrdí, že nikdo nepochybuje o tom, že ekoturisté pomohli horské gorily zachránit. "Avšak nefungovalo by to, kdyby šlo o masovou záležitost, kdyby tam jezdily autobusové nebo dokonce letecké zájezdy. "Je to jen pro pár lidí, kteří zaplatí hodně peněz. Je to férové? Nevím," říká. "Tyto specializované výlety jsou elitářské, avšak není pochyb o tom, že pro zvířata je to takhle lepší."
Podle článku Briana Handwerka v National Geographic ze dne 20. 7. 2007
reklama
