National Geographic: Kvůli oteplování vymírají obojživelníci i plazi
Masivní úbytek žab je všeobecně přičítán onemocnění způsobenému plísní Batrachochytrium dendrobatidis, která dovede vyhubit druh do několika měsíců. Nová studie však odhalila pomalý, ale trvalý úbytek ještěrek i žab v chráněných deštných lesích, kde se zmíněná plíseň nevyskytuje.
"Nebyl žádný důvod, proč by těchto živočichů mělo ubývat. Mysleli jsme, že populacím v nížinách Střední Ameriky nehrozí žádné riziko," řekl podle National Geographic vedoucí studie Steven M. Whitfield z Mezinárodní univerzity na Floridě. Nová studie porovnala data sbíraná posledních 35 let v biologické stanici La Selva v Kostarice.
Vědci zjistili, že během této doby ubylo ve zkoumané oblasti 75 procent obojživelníků a plazů. Steven M. Whitfield ale upozornil, že v La Selva plíseň Batrachochytrium dendrobatidis není. Navíc ani není známo, že by tato plíseň napadala plazy, na vině tak musí být něco jiného. Podle zjištění vědeckého týmu se ukazuje, že pravděpodobnou příčinou může být větší množství dešťových srážek a vyšší teploty. Teplejší a vlhčí počasí totiž urychluje rozklad spadaných listů, které živočichové potřebují k přežití, řekl Whitfield.
"Jeden z důvodů, proč je úbytek obojživelníků tak znepokojující, je značná rychlost, kterou druhy mizí, a to dokonce v oblastech, kde je jen minimální či žádný lidský vliv," poznamenal podle časopisu vědec. "Biologové dovedou předpovědět, který druh je pravděpodobně náchylný k vyhynutí," řekl Whitfield. Proto navrhl, že by se stovky druhů obojživelníků měly před vyhynutím zachránit chovem v zajetí. Uznal však, že by to bylo příliš drahé.
Podle článku Jonathana Franklina v National Geographic ze dne 17. 4. 2007
reklama
Online diskuse
Ekologie v širších souvislostech - 25. 4. 2007 - PavelNa jeden článek jsem již reagoval, snad nevadí že se budu opakovat.Věnuji se ekologii a klimatologii 30 let. Ne jako aktivista, ale z důvodu rozšíření vzdělanosti svojí i dalších. Podstata problému je jinde. Člověk i ve vyspělé společnosti má hluboko v základních instinktech obsaženo chování člena tlupy, kmene, méně již národa. Jeho nejvyšší prioritou je přežití a uspokojení základních vlastních potřeb a potřeb nejbližších. Jen v případě vyšší vzdělanosti zohledňuje i širší souvislosti a uvažuje déle do budoucnosti. Informovanost natož vzdělanost v oblasti ekologie, ale i sociologie, demografie a světového hospodářství je stále velmi nízká. Většina lidí se pouze chytá více či méně objektivních zpráv vytržených ze souvislostí a podle svého založení je přijímá příliš intenzívně záporně nebo kladně. Uvedu základní fakta, která je nutné při objektivním posuzování situace vzít v úvahu: 1. Na jednoho obyvatele planety připadá v současné době 2,2 hektaru souše, z které téměř polovina je obtížně obyvatelná (zalednění, pouště, hory, pralesy). V České republice je to jen 0,6 hektaru (100 x 60 metrů) na 1 člověka. Je zřejmé, že při stávající spotřebě hmotných výrobků, dopravě a spotřebě energií je to příliš velká měrná zátěž plochy. Pokud by rozvojový svět, ale především Čína a Indie rychle dohnala vyspělé země, byl by transfer hmoty a energie vysoce nad rovnovážným stavem biosféry. Dosud vývoj nových technologií zpomalil dopady civilizace na biosféru, atmosféru a hydrosféru jen málo. 2. Odlesňováním, erozí půdy a jejím dalším záborem pro zastavěné plochy klesá schopnost biosféry recyklovat produkty civilizace. Klesá biodiverzita (počet biologických druhů), její obnovu zpomalují plochy přeměněné civilizací. Zemědělská půda má podstatně menší recyklační schopnost než původní lesy, pralesy a savany. Méně váže dešťové srážky a přispívá ke klimatickým výkyvům. Ještě větší tepelný a vlhkostní vliv má plocha zastavěná (včetně komunikací), jejíž poměrná plocha tvoří ve vyspělých zemích již více než 10 % plochy celkové. 3. Klima bylo v historii Země výrazně odlišné, původní velmi vysoká koncentrace skleníkových plynů byla fytoorganizmy postupně snižována, prodlužovala se délka dne a zvyšovala vzdálenost Měsíce. Na Klima mělo výrazný vliv i rozložení kontinentů. Velký regulační vliv na klima měly živé organizmy (vázání CO2 do vápenných schránek, produkce kyslíku apod.). Výrazným snižováním biodiverzity a snižováním plochy, na níž může vysoká biodiverzita v současné době ještě existovat vytváří značná rizika kolapsu biosystémů a jejich neschopnosti působit jako záporná zpětná vazba klimatických a jiných změn. Nikdy v historii Země (alespoň o tom nevíme) nemusela biosféra živit tolik velkých živočichů jako je člověk jehož potravinovým potřebám musela být přizpůsobena převážná část souše a bylo vyloveno více než 50 % biomasy oceánů. To dále velmi zvyšuje rizika změn biosféry a její obtížné regenerace. 4. Vyčerpání surovinových a energetických zdrojů vede nejen k nárůstu jejich cen, ale především k dalšímu zvyšování měrné a celkové zátěže planety (těžba v obtížnějších podmínkách, delší doprava, náročnější zpracování). Doprava surovin z jiných planet a výroba energií jiným způsobem zatím není ve významnějším měřítku přijatelná. Omezené jsou i zásoby jaderného paliva. 5. Životní styl postavený na růstu kvantitativní spotřeby nemusí automaticky přinášet zvyšování kvality života. Jsem toho názoru, že pouze růstem vzdělanosti lze zpomalit a postupně řešit problémy civilizace. Námi všemi, změnou našeho chování. Nikdo to za nás neudělá. |