https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/national-geographic-kvuli-oteplovani-vymiraji-obojzivelnici-i-plazi?ids%5Bx493c9f81d915def6c3cc9f99486818ed%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

National Geographic: Kvůli oteplování vymírají obojživelníci i plazi

20.4.2007 08:58 | PRAHA/NEW YORK (EcoMonitor)
Ve Střední Americe se dramaticky zmenšily populace více než deseti druhů ještěrek a žab. Pravděpodobnou příčinou je globální oteplování, napsal National Geographic.
 

Masivní úbytek žab je všeobecně přičítán onemocnění způsobenému plísní Batrachochytrium dendrobatidis, která dovede vyhubit druh do několika měsíců. Nová studie však odhalila pomalý, ale trvalý úbytek ještěrek i žab v chráněných deštných lesích, kde se zmíněná plíseň nevyskytuje.

"Nebyl žádný důvod, proč by těchto živočichů mělo ubývat. Mysleli jsme, že populacím v nížinách Střední Ameriky nehrozí žádné riziko," řekl podle National Geographic vedoucí studie Steven M. Whitfield z Mezinárodní univerzity na Floridě. Nová studie porovnala data sbíraná posledních 35 let v biologické stanici La Selva v Kostarice.

Vědci zjistili, že během této doby ubylo ve zkoumané oblasti 75 procent obojživelníků a plazů. Steven M. Whitfield ale upozornil, že v La Selva plíseň Batrachochytrium dendrobatidis není. Navíc ani není známo, že by tato plíseň napadala plazy, na vině tak musí být něco jiného. Podle zjištění vědeckého týmu se ukazuje, že pravděpodobnou příčinou může být větší množství dešťových srážek a vyšší teploty. Teplejší a vlhčí počasí totiž urychluje rozklad spadaných listů, které živočichové potřebují k přežití, řekl Whitfield.

"Jeden z důvodů, proč je úbytek obojživelníků tak znepokojující, je značná rychlost, kterou druhy mizí, a to dokonce v oblastech, kde je jen minimální či žádný lidský vliv," poznamenal podle časopisu vědec. "Biologové dovedou předpovědět, který druh je pravděpodobně náchylný k vyhynutí," řekl Whitfield. Proto navrhl, že by se stovky druhů obojživelníků měly před vyhynutím zachránit chovem v zajetí. Uznal však, že by to bylo příliš drahé.

Podle článku Jonathana Franklina v National Geographic ze dne 17. 4. 2007


reklama

 
Hanka Hermová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

objektivita - 20. 4. 2007 - nicka

Doba objektivitě informací nepřeje (dalo by se to napsat i mnohem drsněji). Zprostředkovaných informací dostáváme nezvládnutelné záplavy a čím dál tím kratších. O jejich pravdivosti se zpravidla nelze přesvědčit. Možností, jak manipulovat s informacemi, aby příslušné médium jakoby informovalo vyváženě, ale ve skutečnosti jeho sdělení vyzněla podle předem zamýšleného záměru, je nepřeberně. Dá se s tím žít. I svoje děti jsem vychoval tak, aby se příliš manipulovat nedaly. Ale tím nechci říct, že kritizovaný titulek je záměr a že Ecomonitor cíleně manipuluje. Spíš se veze trochu s proudem.
To se týká i globálního oteplování. Ve vědecké poloze je to stále hypotéza (fakt oteplování v následujících desetiletích a stoletích i příčina zužovaná do nárůstu oxidu uhličitého), realita je pouze nárůst teplot naměřených v posledních desetiletích. Taková hypotéza se dá jen vyvrátit fakty, které s ní nejsou v souladu, ale nedá se dokázat fakty, které s ní jsou v souladu. Proto by zpochybňující informace měly být zveřejňované přednostně. Čím více protiargumentů bude následně vyvráceno, tím více hypotéze o globálním oteplování budeme věřit. A když zjistíme, že jsou i další podstatné příčiny, s větší jistotou rozhodneme o dalším postupu - zda se více snažit lidmi vyvolané příčiny tohoto jevu omezovat nebo zda je opravdu lepší se přizpůsobit.
A totéž platí o obojživelnících. Těch, co je mají rádi, je bohatě na to, aby při poznání skutečných příčin dokázali obojživelníkům zlepšit podmínky. Nejčastější příčiny mizení různých druhů jsou změny v krajině, často způsobované člověkem. K jejich důsledkům patří úbytek potravní nabídky a míst pro rozmnožování. U nás se například úbytek obojživelníků v minulosti sváděl na chemizaci krajiny a tvrdilo se, že obojživelnící jsou na ni velmi citliví a jsou dobrým indikátorem zachovalé krajiny. Ale oni spokojeně žijí v různých jámách s vodou na smetištích a neregulovaných skládkách, kde může být cokoli. V současnosti se jim nejvíc daří v různých lomech, na haldách a výsypkách před rekultivací, v pískovnách a v mizejících vojenských výcvikových prostorech. Základní příčinou je změna využívání krajiny nejdříve v důsledku intenzifikace zemědělství a dnes kvůli jeho úpadku. (V předchozích několika tisíciletích ovšem zemědělství umožnilo bohatý výskyt obojživelníků, který by v zalesněné krajině bez lidí nebyl možný). Zvětšování orných lánů a jejich vysušování kvůli pěstování obilnin vedlo k vymizení miliónů drobných louží, v nichž se dříve obojživelníci rozmnožovali nebo si v nich v suchých obdobích mohli doplnit vodu v těle. Výrazným omezením pastvy dobytka, přeměnou druhově pestrých luk na několikadruhové travní porosty, vymizením sečených nebo spásaných mezí s teplomilnými společenstvy a v důsledku intenzivního používání insekticidů pronikavě ubylo hmyzu - hlavní potravy obojživelníků. Zhušťování rybích obsádek v rybnících výrazně zhoršily efekt rozmnožování obojživelníků i v těchto biotopech. Přes revitalizační snahy tento negativní proces dále pokračuje a často i díky dotacím EU. Polní cesty s vyjetými kolejemi zaplněnými vodou po deštích se nahrazují asfaltovými cestami. Malý zájem o dřevo z volné krajiny a výsadba stromů kolem revitalizovaných nádrží vedou k zastínění zbývajícívh vodních ploch v krajině a takovému ochlazení vody a znešištění opadem z dřevin, že jsou pro rozmnožování obojživelníků nepoužitelné. K tomu se pojí samozřejmě řada dalších dílčích příčin. Pokud by ovšem měli obojživelníci dostatečnou potravní nabídku a stejně míst pro rozmnožování jako dříve, tak se při své obrovské reprodukční schopnosti snadno vyrovnají s predátory, parazity i původci onemocnění i dalšími důvody jejich zvýšené mortality. Budeme-li tedy u nás bojovat proti chemizaci a hnojení nebo proti globálnímu oteplování, tak jim nijak nepomůžeme a sobě jen zvýšime náklady a zhoršíme efektivnost podnikání.
Stejně tak na lokalitách popisovaných v National Geographic se na poklesu obojživelníků může podílet řada příčin a ty klíčové jsou pravděpodobně stejné jako u nás. Změny v krajině však probíhají relativně pomalu a zejména mladší vědci je nevnímají. Konstatování, že za úbytek může globální oteplování vlastně neříká nic o skutečné příčině, která může být i s oteplením korelovaná, ale dá se omezit jednodušeji a levněji. Navíc obojživelníci se za stamilióny let své existence vyrovnali s mnohem drastičtějšími změnami, než zatím mohly nastat v důsledku globálního oteplování.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist