National Geographic: Permafrost a metan na Sibiři
Suchozemský permafrost.
|
|
Ilustrační foto: Mila Zinkova/Wikimedia Commons |
Igor Semiletov z Aljašské univerzity ve Fairbaksu pro National Geografic řekl, že „pokud se míra metanových emisí v artické oblasti zvýší, bude to mít velké důsledky pro klima.“
Semiletov s několika kolegy podnikl výpravu podél sibiřského pobřeží – za rok 2008 překonali více než dvacet dva tisíc kilometrů – a po cestě monitorovali koncentraci metanu ve vzduchu a pozorovali moře.
„Podle našich údajů více než 50 procent polárních sibiřských mělčin funguje jako zdroj atmosférického metanu. Tato rozlehlá mělčina, která se rozprostírá na rozloze kolem dvou miliónů čtverečních kilometrů (přibližně rozloha Grónska nebo Mexika), je z osmdesáti procent zamrzlá.“ uvedl pro National Geografic Semiletov. Ten v prosinci na setkání Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union – AGU) v San Francisku představil výsledky své expedice.
Permafrost je v podstatě bláto, zamrzlé již tisíce let. Velká část permafrostu se ve zmrzlém stavu nachází od doby ledové.
Za posledních deset tisíc let se hladina moře zvedla a voda se přelila přes část permafrostu. Teplota moří se zde v posledních době zvýšila.
Semiletov tvrdí, že „výsledkem zvýšení teploty je oteplení podmořského permafrostu na jeden stupeň pod nulou“.
Pod permafrostem se nacházejí zdroje metanu neboli zemního plynu. Jsou zde také metanové hydráty – pevné látky, v nichž se v nízkých teplotách vytváří sloučenina metanu a vody.
„Předpokládalo se, že k únikům metanu nedochází, protože podmořský permafrost sloužil jako poklop, který zadržoval hydráty a zemní plyn na svém místě,“ uvedl pro National Geografic Semiletov.
Ale v současnosti, v důsledku globálního oteplování, by mohlo dojít k uvolňování metanu z úložišť do atmosféry. Ve vzdálenějších oblastech od rovníku se očekává výraznější oteplování. V polárních oblastech probíhá oteplování nejrychleji.
„Teplota vzduchu východosibiřských mělčin v jarním období stoupla o zhruba 5 stupňů,“ řekl Semiletov. „Je to problematický bod.“ Uvolněním metanu může dojít k jeho rozšíření do okolí a ke spuštění cyklu zpětné reakce, která může vést k závažnějšímu globálnímu oteplování.
„Naše dřívější pozorování sibiřského pobřeží v letech 1994 až 1999 neodhalila zvýšenou hladinu koncentrace metanu. Nově získané údaje vykazují nárůst metanu uvolněného z Východosibiřské polární mělčiny,“ řekl Semiletov.
Odborník na permafrost Vladimir Romanovsky prohlásil na Aljašské univerzitě, že studie je znepokojující. „Na skleníkové plyny to má velmi závažné dopady,“ řekl Romanovsky a přidal, že popsaná zjištění by měla být hlouběji prostudována.
„Mohlo by se jednat o velmi důležitou záležitost, ale abychom mohli zjistit závažnost problému, potřebujeme více číselných údajů.“
Podle článku Masona Inmana pro National Geografic ze dne 19. prosince 2008
reklama