National Geographic: Velké vymírání druhů způsobila toxická voda z hloubi oceánů
Během takzvaného Velkého vymírání druhů zmizelo okolo 90 procent mořských a 70 procent suchozemských druhů. "Byl to velmi pozvolný proces," řekla podle National Geographic Catherine Powersová, paleobioložka z univerzity v Jižní Karolíně a spoluautorka nové vědecké studie. Jako první zmizeli hlubokomořští živočichové, pak následovali obyvatelé mělkých vod. "To ukazuje, že něco přicházelo z hloubi oceánů," řekla Powersová. "To, co zabilo tyto organismy a pravděpodobně způsobilo masové vymírání, souvisí s procesy v oceánské cirkulaci," dodala.
Mechovky pro ni představují výborný studijní materiál na zkoumání efektů masového vymírání. "Žijí ve všech typech mořských ekosystémů, u tropických útesů, v blátivých mělkých vodách i v hlubokém moři, a reagují na faktory životního prostředí rozdílnými růstovými formami," vysvětluje vědkyně. Nejpravděpodobnější důvod, proč mechovky postupně vymíraly, je stoupání toxické vody z hloubky oceánů. Tato voda se uvolnila kvůli stoupajícím globálním teplotám.
"V té době probíhala masivní sopečná činnost na Sibiři, která uvolnila do atmosféry mnoho oxidu uhličitého, což vedlo ke globálnímu oteplování," řekla podle National Geographic Powersová. Oteplování hladiny moří snížilo schopnost oceánů absorbovat kyslík. Kvůli tomu začal stoupat toxický sirovodík vyráběný hlubokomořskými bakteriemi, které k životu nepotřebují kyslík. "Je pravděpodobné, že toxické výpary ze sirovodíku unikaly z oceánů a zabíjely i suchozemská zvířata," tvrdí Catherine Powersová.
Margaret Fraiserová, paleontoložka z Wisconsinské univerzity v Milwaukee, která se na studii nepodílela, říká: "Až dosud jsme pro tyto jevy na konci permu měli jen geochemické a sedimentologické důkazy. Nyní máme i biologickou informaci o tom, jak organismy reagovaly na stres." Další teorie o vymírání organismů zahrnují i sopečné erupce a meteority. "Mnoho dřívějších teorií o velkém vymírání na konci permu se zaměřovalo na prudké a náhlé katastrofické záležitosti, jako např. na velmi intenzivní sopečnou činnost a dopady meteoritů," uvedl Paul Wignall, paleoekolog z britské univerzity v Leedsu. Pokud k takovým událostem došlo, byly znásobeny dalšími velmi stresujícími podmínkami, tvrdí. Podle něj tato studie vychyluje kyvadlo do opačného směru, pryč od myšlenky, že se všechno stalo v jediném okamžiku, napsal National Geographic.
Studie se zároveň věnuje i otázce, zda i dnešní globální oteplování ovlivní život v mořích a na pevnině. "Na konci permu nebyly kontinenty na stejném místě jako dnes," říká Powersová, "byl jen jeden superkontinent a oceánská cirkulace byla naprosto odlišná." I tak spolu dávné a současné globální oteplování souvisí, sdělil National Geographic spoluautor studie David Bottjer. "Zda se ale současné oteplování dostane na takovou úroveň, že způsobí podobnou krizi, nedokážeme říci," dodal.
Podle článku Helen Scalesová v National Geographic ze dne 26. 11. 2007
reklama
