Návštěvníci brněnské zoo se mohou těšit i na mládě pásovce
Sameček Baboo se narodil Ricardovi a Júlii jako první mládě, pod dozorem matky nyní začíná zkoumat okolí. "Samice Júlia delší dobu postupně přibývala na váze, takže porod nebyl neočekávaný. Mládě vypadalo životaschopné a oba dospělí pásovci klidní, přesto jsme z preventivních důvodů oddělili samce do zvláštní expozice, aby samici při odchovu nerušil," uvedl ředitel zoo Martin Hovorka.
Pásovce kulovité mohou v zoo návštěvníci vidět v Exotáriu. Ve volné přírodě žijí ve střední Argentině, střední Bolívii, části Brazílie a Paraguaye. Obývají travnatá území a mokřady v blízkosti lesa. Pásovci dorůstají délky 20-27 cm, ocas mají dlouhý 6,5 cm. Živí se mravenci a všekazi a také larvami hmyzu. Pásovci jsou samotářská zvířata, aktivní převážně v noci. Krunýř pásovců je tvořen kostěnými destičkami svrchu krytými vrstvou rohoviny. Tento krunýř je pohyblivý, protože destičky jsou spojeny pružnou kůží, pásovci se proto mohou všelijak ohýbat. Destičky jsou uspořádány do řad, které většinou daly pásovcům i jméno. Krunýř je velice pevný. Indiáni, kteří pásovce lovili pro maso, tyto krunýře využívali jako nádoby, ale také z nich vyráběli domorodé hudební nástroje.
Brněnská zoo chová kromě pásovců kulovitých i pásovce štětinaté. Oba druhy se kromě morfologických a fyziologických odlišností liší strategií, ke které se uchylují, když jsou v ohrožení. Pásovci štětinatí výborně a velmi rychle hrabou. Když jim hrozí nebezpečí, zmizí pod zemí tak hluboko, že každý, kdo by se je pokoušel vyhrabat, narazí jen na jejich hřbetní pancíř. Pásovci kulovití se místo hrabání stáčejí do klubíčka. Jednotlivé díly pancíře kryjícího hlavu, trup a ocásek do sebe zapadnou a vytvoří obrněnou kouli, která odolá i stisku čelistí jaguára.
reklama
