Názory na šetrnost těžebního zásahu v Krči se rozcházejí
Dan Frantík z Odboru městské zeleně pražského magistrátu těžbu obhajuje tím, že má především uvolnit dubové zmlazení, které je v kraji starého porostu a které v důsledku špatných světelných podmínek nemůže zdárně odrůstat. "Starší duby (věk dle Lesního hospodářského plánu 129 let) na této velmi malé ploše (plocha starého porostu je 4,60 ha, uvolňovaná plocha má cca 0,1 ha) uvolňují místo perspektivnímu zmlazení stanovištně vhodné dřeviny," řekl dnes EkoListu Frantík.
Petr Štěpánek jeho názoru ovšem oponuje. "Magistrát tvrdí, že se pokouší o obnovu původní skladby porostu, při současném zásahu však pokácené duby uvolní místo a světlo pro jehličnany v přilehlém porostu, které však nejsou původní dřevinou," říká.
Štěpánek hlavně kritizuje přístup magistrátu, který má podle jeho slov špatně seřazené priority v péči o přírodní památku. "Magistrát přemýšlí ve více než staletí zaběhlých vzorcích péče o produkční les: 1. těžba, 2. myslivost, 3. rekreace, 4. ochrana přírody. V Kunratickém lese ale musí být priority přesně opačné, jedná se totiž o les zvláštního určení, kde primární funkcí je rekreace pro Pražany a na území přírodní památky ochrana přírody," míní Štěpánek.
Magistrát se hájí tím, že nerezignoval na ochranu přírody v této památce, vnímá ji však jinak než Štěpánek. "Ochrana tohoto území nespočívá v zastavení veškerých prací v lesních porostech. Veškeré zásahy jsou však podřízeny zájmům ochrany přírody a řídí se vypracovanými a orgánem státní správy schválenými plány péče pro jednotlivá území. Prováděná obnova porostů je plně v souladu se schváleným plánem péče o PP Údolí Kunratického potoka," vysvětluje postoj magistrátu Dan Frantík.
Další věcí, o které nepanuje shoda, je šetrnost provedené těžby. Podle Štěpánka došlo k silnému poškození půdy při stahování kulatiny, a to nejen v prostoru přírodní památky, ale děje se tak v areálu celého Krčského lesa. Dan Frantík v tom nespatřuje žádné poškozování přírody, naopak argumentuje tím, že se shrnutím půdy zlepšují podmínky pro nálet přirozeného zmlazení dubu. "Je i běžnou praxí, která se však na území Prahy neprovádí, půdu záměrně "zraňovat" právě za účelem zmlazení," argumentuje Frantík.
Jako názorný příklad přístupu k ochraně této přírodní památky Štěpánek uvádí fotografii, na které je ohniště a vozík dělníků. Pan Frantík však tvrdí, že oheň nikdo z jeho podřízených nerozdělal, a že ohnišť je po Krčském lese bohužel více, ale že je těžké to ohlídat.
Základní rozpor, zřejmě klíčový v této záležitosti, je v pohledu na legislativu, podle které má být takovýto les obhospodařován. Podle Štěpánka je načase tuto legislativu změnit ve prospěch ochrany přírody a funkce rekreační oblasti na úkor péče, charakteristické pro les hospodářského významu. Obnova lesů, jak ji chápe magistrát, bude ale určitě pokračovat. Jak potvrdil EkoListu Dan Frantík, dojde v areálu přírodní památky Údolí Kunratického potoka ještě k jedné těžbě stejného charakteru.
reklama
