Nejistota kolem úložiště snižuje u Horažďovic zájem o bydlení

Rozvoj pošumavských vesnic kolem Chanovic u Horažďovic brzdí už 17 let nejasnosti kolem plánované stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu. Fakt, že stát koncem ledna znovu odložil rozhodnutí o snížení počtu možných míst v ČR z devíti na čtyři, opět zvýšil nejistotu zájemců o bydlení a rekreaci. Z 27 parcel pro rodinné domy, které Chanovice připravily před 1,5 rokem, se jich prodalo jen pět, řekl dnes ČTK starosta Petr Klásek, jeden z hlavních organizátorů protestů proti nesystematickému postupu státu. Doplácí na něj všech 17 dotčených obcí v lokalitě Březový potok.

"Celý loňský rok nám říkali ministři průmyslu (Tomáš Hüner a Marta Nováková), že se zúží počet lokalit a že budou hledat jiné cesty, jak by to šlo řešit. Skončilo to před třemi týdny, kdy jsme dostali oficiální zprávu, že další informace o tom, jak bude výběr lokalit pokračovat, se dozvíme v prvním čtvrtletí nebo pololetí příštího roku," uvedl.

Nedávné odvolání šéfa Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřího Slováka a jeho nahrazení Janem Prachařem, který úřad vedl dříve, podle Kláska svědčí o tom, že problematiku úložiště nechtějí odpovědné státní instituce řešit. Často se střídající ministři se s ní ani nestačí seznámit, uvedl.

"Energetický účet pořád roste, jsou tam miliardy. Je to jen utrácení stovek milionů za rok za různé výzkumy, průzkumy, které považuji za úplně zbytečné mrhání penězi, které se měly použít k řešení," řekl Klásek, který je mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišť. Připomněl, že počet lokalit se měl zúžit už před deseti lety, ale stále je jich devět. "Připadá mi to jako umělá hra," řekl.

Obce v lednu pořádaly už 17. ročník pochodu proti úložišti. "Abychom stále bojovali proti tomu, jak se stát chová nezodpovědně. Za 17 let se neudělalo nic, utrácí se peníze. Motá se kolem toho skupina lidí, kteří dávají zakázky různým firmám," uvedl. Obyvatelé nebojují proti jaderné energetice, ale proti chování státu.

"Lidé jsou naštvaní. Pořád máme problémy s tím, když se někdo rozhoduje, zda má koupit nemovitost a něco budovat. Tuto nedořešenou věc cítí jako nebezpečí," uvedl Klásek. "Volají mi často lidé, že u nás chtějí stavět nebo kupovat. Já jim vždycky říkám: zavolejte si na ministerstvo průmyslu, ať vám řeknou, jak to myslí," řekl.

Na malý zájem o parcely s výhledem na Šumavu má podle Kláska určitě vliv nejistota kolem úložiště. Zasíťované parcely nabízí vesnice za nízkou cenu 500 Kč/m2. Pokud lidé postaví do tří let, dostanou slevu 20 procent. Obec připravuje nový územní plán s dalšími zónami k bydlení. Obec se rozšiřuje, ale počet obyvatel nestoupá, uvedl.

Úložiště, které by v hloubce půl kilometru zabralo asi 300 hektarů a na povrchu 19 hektarů, má pojmout tisíce tun vyhořelého paliva. Má vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout asi 111 miliard Kč. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v elektrárnách.

---

reklama

---