Nejméně sedmnáct různých mikroorganismů bylo zjištěno v jezeře pod Taylorovým ledovcem
 |
|
|
Ani hlubiny mrazivé Antarktidy nejsou bez života. Na snímku jezero Fryxellsee.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: Joe Mastroianni/National Science Foundation/Wikimedia Commons |
Tento objev prý může poskytovat vysvětlení toho, jak život na Zemi přežil takzvanou „Snowball Earth.“ Někteří vědci se domnívají, že planeta v době asi před 750-800 miliony let prošla obdobím, kdy byla kompletně „pohřbená“ v ledu a život na ní skomíral.
Vědci našli mikrobiální život, přežívající na nejneobvyklejších místech: v hlubinách studeného a temného oceánu, v geotermálních otvorech i v nejhlubší vrstvě permafrostu. Od doby objevu antarktických glaciálních jezer na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se vědci nepřestávají zajímat o to, zda jsou mikroorganismy také schopny vytvořit život samy pro sebe. Avšak obavy ze znečištění starodávných jezer při vrtání do ledovce stály výzkumu v cestě.
„Krvavé vodopády,“ proud slané vody vytékající z Taylorova ledovce nabízí alternativu. Jezero se nachází v hloubce 400 metrů pod ledovcem a z konce ledovce tryská voda bohatá na železo. Vytváří tak na ledu oranžové skvrny, protože voda při kontaktu s kyslíkem koroduje. Subglaciální jezero bylo nejprve součástí systému fjordů, ale Taylorův ledovec se nad ním před 1,5 až 2 miliony lety uzavřel a izoloval jej. Proud vody, který z něj vytéká, umožňuje vědcům zkoumat jezero bez nutnosti vrtání, a tedy bez rizika kontaminace.
Geomikrobioložka Jill Mikuckiová na univerzitě v Dartmouthu více než 6 let sbírala vzorky z „Krvavých vodopádů.“ Testy odhalily, že tato voda neobsahuje prakticky žádný kyslík. Přesto v ní žije nejméně 17 různých druhů mikroorganismů. Jak ale mohly tak dlouho přežít bez světla a kyslíku? Mikuckiová spolu se svými spolupracovníky podávají tři hlavní vysvětlení. Prvním je, že genetické rozbory mikrobů ukázaly na příbuznost objevených mikroorganismů s jinými, jež k dýchání používají síru namísto kyslíku. Druhé vysvětlení spočívá v izotopové analýze molekul sirovodíku. Ta ukázala, že si mikroorganismy přizpůsobily sulfáty v nějaké formě, ale neužívaly je přímo k dýchání. Třetím vysvětlením je, že tamní voda je bohatá na dvojmocné železo. K tomu prý mohlo dojít pouze v případě, že organismy přeměnily železo z jeho nerozpustné formy na železnatou rozpustnou formu.
Podle článku Jackie Gromové Ancient Ecosystem Discovered Beneath Antarctic Glacier vydaného na serveru ScienceNow.org dne 16. dubna 2009.
reklama
