Nejstarší americký pes skončil před 9 400 lety neslavně: v jídle

V USA se se podařilo přepsat dějiny domestikace psů v Severní Americe. Vědci nalezli dosud nejstarší kosterní pozůstatek domestikovaného psa, který zadatovali do doby před 9 400 lety.

Tento nález může výrazně napomoci posunout znalosti o počátcích soužití psů a lidí, i když okolnosti nálezu kosti napovídají, že v této době nejspíš nebyl nutně postaven na principu, že pes je nejlepší přítel člověk. Kost byla totiž objevena v prastarých lidských exkrementech, z čeho autor objevu Samuel Belknap dovozuje, že tento pes skončil jako potrava v žaludku tehdejšího obyvatele Ameriky.

„Je to velmi významný vědecký objev, která nám neříká mnohé jen o genetické historii psů, ale také o vztazích mezi psy a lidmi v té době,“ píší na internetových stránkách University of Maine, kde Belknap působí. „Již tehdy nejspíš byli psi společníci a pomocníci při lovu, ale z nových objevů zároveň vyplývá, že byli i zdrojem potravy.“

Kdy proběhla domestikace?

Belknap přišel na tento objev náhodou při zkoumání vzorků odebraných již v sedmdesátých letech z jeskyně v Texasu. Později byla kost podrobena podrobnému výzkumu, který pomohlo určit její stáří a také na základě genetických analýz prokázat, že již opravdu šlo o domácího psa, a ne o vlka, kojota či lišku. Autor objevu odhaduje, že tento pes vážil kolem 12 – 13 kilogramů.

Objev má význam především pro USA, kde jde o unikát, v jiných částech světa již byly podobné objevy popsány. Podle Roberta Wayneho, experta na evoluční biologii citovaného americkými médii, pochází z Evropy obdobné nálezy již z doby před 31 000 (z Belgie) či 26 000 let (z České republiky).

Vědci se ovšem již dlouho dohadují, kdy vlastně domestikace psa přesně nastala. Tedy kdy je kosterní nálezy již opravdu počítat za domestikovaného psa. Podle některých odhadů totiž sblížení lidí a psů nastalo až poměrně nedávno: před zhruba 15 000 lety.

---

reklama

---