Nevládní organizace podněcují firmy k ekologickému managementu
Příkladem může být i spolupráce WWF s počítačovou firmou IBM v Německu. V rámci tohoto projektu a boje s globálními klimatickými změnami slíbila IBM snížit spotřebu energie o 4 % ročně. Jak při výrobě počítačů samotných, tak ve svých kancelářích. Podle grafu, uvedeného v prezentaci na konferenci Zelený týden v Bruselu, se firmě podařilo během čtyř let tohoto cíle nejen dosáhnout, ale i ho překročit. V minulém roce už snížení spotřeby energie představovalo 7 %.
Jak tohoto cíle dosáhli? Nijak složitě. "Stačilo ´jen´ změnit priority a přizpůsobit tomu management firmy," říká Silvio Weeren, programový manažer společnosti. IBM se snaží zákazníkům z řad institucí či firem nabídnout takovou změnu počítačové sítě a vybavení, aby se při stejné výkonnosti uspořila elektrická energie i snížily náklady. "Často stačí jen vyměnit několik neefektivně využívaných serverů v budově za jeden efektivnější, zavést virtuální servery a přejít na jiný administrátorský systém a efektivita se zvýší až o stovky procent," vysvětluje Silvio Weeren. A ruku v ruce s efektivitou jde dolů i spotřeba energie a náklady.
Výrazným "žroutem" energie jsou také klasické takzvané CRT monitory. "Roční náklady na plochý LCD monitor jsou 72 euro, na klasický CRT monitor 89 euro," popisuje situaci v Německu Weeren.
Ovšem během své prezentace narazil programový manažer IBM i na potřebu změny chování lidí, jak odpovídá mottu konference Zelený týden. Příklad: kdyby každý, kdo odchází od svého počítače ať už na oběd či pracovní schůzku, spustil spací či jinak řečeno pohotovostní režim, nestojí ho to prakticky žádný čas a ušetří nezanedbatelné množství energie. "Bohužel lidé tuto funkci často vůbec neznají nebo ji nepoužívají. Občas jim to zakazuje správce sítě, nutno říct, že většinou zbytečně."
Protože se EkoList nedávno věnoval v tištěném čísle počítačovému odpadu, přišla řeč i na toto téma. "Samozřejmě, že počítače recyklujeme," nenechal se vyvést z míry programový manažer IBM. Pak ale odpověď upřesnil. "Celému systému se říká End of Life, tedy péče o techniku na konci životního cyklu. V našem případě se tomuto programu věnujeme od roku 1991."
Podle Weerena společnost odebírá zpět počítačovou techniku především od firemních zákazníků a za mírný poplatek zformátuje pevné disky takovým způsobem, aby nebylo možné z nich získat citlivá obchodní či jakákoliv jiná data. Poté počítače dovybaví a znovu prodá. Od jednotlivců sice IBM také odebírá zpět svou techniku, ale pouze na jednom místě v celém Německu, takže je to možnost spíše teoretická.
Díky nové legislativě Evropské komise by však měl brzy vzniknout komplexní systém sběrných míst a recyklačních firem, které budou specializovány např. na počítače, tiskárny, monitory atd. V Německu na celý systém bude dohlížet tzv. Elektro-Altgeräte-Register, jenž má za úkol mimo jiné kontrolovat, zda množství vyrobené techniky odpovídá množství techniky sebrané a zpracované k novému použití či k ekologické likvidaci.
Registrované firmy jako IBM přispějí určitým poplatkem do společného fondu a z těchto zdrojů pak bude pokryto třídění, recyklace či ekologická likvidace výše zmíněné techniky. Podle Silvia Weerena toto opatření nebude pro jeho firmu znamenat významně vyšší byrokracii či práci navíc.
reklama
