MD: Zastavení práce na železnici není krokem proti šetrné dopravě, jde čistě o peníze
Ministerstvo dopravy oznámilo, že pro rok 2010 musí být v rámci silniční sítě zastaveny čtyři stavby v plné realizaci a jedenáct v přípravě nebo s minimální rozestavěností. U dalších dvou staveb dojde pouze k časovému a věcnému rozložení výstavby. Na železnici se zastavila výstavba všech staveb, kterých je 31 (podrobný seznam v tabulce na konci textu). Aby byly peníze na stavbu dálniční a silniční sítě, využije Ředitelství dálnic a silnic (ŘSD) kromě vlastních úspor ve výši 600 milionů také 1,1 miliardy korun, které se ušetří právě pozastavením prací na železniční infrastruktuře financovaných SŽDC.
„Zastavení prací na železnici není krokem proti šetrné dopravě, ačkoliv to tak může na první pohled vypadat. Jde čistě o řešení finanční situace, kdy stavební firmy v tomto segmentu odmítly jakkoliv spolupracovat při tvorbě cen,“ sdělil Ekolistu.cz Jakub Ptačnický z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Opatření má podle něj naopak ve své finální podobě umožnit větší a urychlenou výstavbu železničních tratí. „Jen se musí stavět za rozumnější peníze než dosud,“ dodává Ptačinský.
A ministerský tlak začíná nést ovoce. Například sdružení zabývající se komunikačními a bezpečnostmi systémy, které vede firma AŽD Praha, nabídlo snížení ceny zhruba o 5 %. „Protože nejsme klasická stavební firma, ale provádíme zabezpečení železniční dopravy, ušetříme například tím, že nakoupíme levnější kabely, které ale budou splňovat příslušné normy a předpisy,” vysvětluje mluvčí společnosti Jiří Dlabaja.
Další firmy ale říkají, že se dosud k žádné dohodě nedošlo. "Prozatím není co sdělit, jednání pokračují a stanovisko po jejich dokončení může dát pouze investor, zhotovitelé z logiky věci nemohou znát všechny dopady zpomalení, slev, úspor či zjednodušení", sdělil Ekolistu.cz František Polák, mluvčí firmy Metrostav. Podle Lucie Novákové ze společnosti Skanska není zastavení stavby úplně jednoduché, musí totiž proběhnout podle přesně daných pravidel. Důležitá je i bezpečnost, většina staveb probíhá za provozu železnice v režimu výluk a koneckonců totéž platí pro silnice. "Nejen z těchto důvodů je pozastavení nebo zastavení projektů ve smyslu platných kontraktů tak složitý a nad rámec rozpočtu stavby nákladný proces, že jeho průběh detailně a ve velké míře konzultujeme nejen se zadavateli, ale i s právníky," říká Lucie Nováková.
Důsledkem úplného zastavení modernizace železnice bude podle ochránců životního prostředí více kamionů na českých silnicích. "Přesunem více než jedné miliardy korun z už tak redukovaného rozpočtu železničních staveb na dálnice ministr Bárta rezignuje na rozvoj železniční dopravy,“ říká Aleš Kuták z Dopravní federace. Podle něj nevládní organizace také stojí o to, aby se zejména na železnici za méně postavilo pokud možno stejně. „Jenže první návrh stavebních firem na silnicích zněl, když nám dáte méně peněz, tak si nesnížíme marže, ale navrhujeme nepostavit protihlukové bariéry a ekodukty," vysvětluje Kuták své obavy. Podle něj může nižší cena znamenat, že "za méně se postaví méně" a redukci provedou stavební firmy v oblasti opatření snižujících vliv dopravních staveb na okolí.
Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha je modernizace železnic urgentní také proto, aby se na dráhu mohla přesunout část dálkové nákladní dopravy. „Pokud investice do lepších a průchodnějších železnic skončí, silnice a dálnice budou nadále ucpané kamiony," říká Kotecký.
Stát ale podle ministerstva nemá tolik peněz, aby dokázal financovat původní rozsah programu výstavby, jak byl nastartován zhruba v letech 2007-2008. Přestože prý bylo jasné, že není možné zaplatit výstavbu ve schválené výši, nedošlo k redukci programu výstavby a zahajování nových staveb bylo zpomaleno až v roce 2009. Ministerstvo dopravy bylo nuceno buď zastavit všechny stavby nebo se pokusit vyjednat se staviteli úspory. Po dvou týdnech jednání se pak podařilo dosaženými úsporami výrazně eliminovat seznam zastavovaných staveb. „Seznam se každým dnem ještě mění a mění se i rozsah zastavovaných prací a konzervací,“ dodal Ptačinský. Navíc je prý každá koruna, kterou se podaří ušetřit na některé ze staveb, okamžitě obrácena "zpět do betonu jiné stavby".
Také podle mluvčího Správy železničních dopravních cest (SŽDC) Pavla Hally probíhají dále jednání se stavebními firmami. „Předpokládáme, že jakmile dojde k podpisu smluvních dodatků mezi investorem a vedoucím sdružení zhotovitelů, zaručujícího přínos úspor jak v letošním, tak v následujících letech, bude možné pokračovat v realizaci jednotlivých staveb,“ říká Halla. V současné době tak pokračuje jen dostavba nejnutnějších technologických celků s ohledem na nutnost zajištění bezpečnosti železničního provozu.
Pokračují tedy pouze stavby těsně před dokončením. Podle MD nemá smysl blokovat dříve vynaložené prostředky, prakticky hotové stavby musí začít co nejdříve sloužit. Dále pokračují stavby financované EU prostřednictvím Operačního programu Doprava, protože nemá smysl kvůli zastavení národního financování ohrozit přísun evropských zdrojů. A konečně pokračují stavby, které řeší největší dopravní problémy ve městech a v obcích. Prioritu mají stavby, díky nimž se zklidní dopravní situace v zastavěném území, zatímco ve volné krajině snese dokončení staveb větší odklad, říká ministerstvo.
V současné době se připravuje pro jednání vlády materiál "Dopady sníženého výdajového rámce na investiční výstavbu v letech 2010 a 2011". Materiál se mezirezortně projednává a není dosud uzavřen. Podle informací ministerstva dopravy je vypracován ve variantních znění podle výše financí ze státního rozpočtu v příštím roce.
To, že se zastavilo budování dopravních staveb se samozřejmě nelíbí stavebním firmám. Vidí v něm porušení vládního prohlášení, které slibuje nesnížit investice do dopravní infrastruktury. Svaz podnikatelů ve stavebnictví tak budoucnost spojuje, kromě stavby bytů pro sociálně slabé také dostavbu Temelína, elektrárny Prunéřov a s budoucí výstavbou plavebního stupně v Děčíně.
O plavebním stupni na Labi ale ministr prohlásil, že je stavitelný pouze jako PPP projekt (Partnerství veřejného a soukromého sektoru – soukromá firma za své peníze vybuduje nebo provozuje veřejně potřebnou stavbu) nebo projekt částečně financovaný Evropskou unií. „V tomto volebním období není při zachování výše prostředků směřujících do dopravní infrastruktury bohužel reálná možnost plného samofinancování státem,“ říká Jakub Ptačinský. Nicméně po pěti letech byla dokončena dokumentace vlivu na životní prostředí EIA pro výstavbu jezů a na onci sprna odevzdána na ministerstvo životního prostředí. „Ministr tím dal myslím jasně najevo, že s tímto ekologickým a levným provozem počítá a že má jeho plnou podporu, při zachování všech ohledů ke krajině a životnímu prostředí,“ říká Jakub Ptačinský.
| Název akce | Celkové investiční náklady (v tis. Kč) | |
|---|---|---|
 |
||
| Plzeň průjezd uzlem ve směru III. TŽK | 2 406 932 | |
|
||
| Modernizace trati Rokycany - Plzeň | 9 970 934 | |
|
||
| Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí - 2.část úsek Horusice - Veselí n.L. | 1 852 235 | |
|
||
| Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I | 1 214 363 | |
|
||
| ETCS - I. koridor úsek Kolín - Břeclav státní hranice Rakousko/Slovensko | 1 061 559 | |
|
||
| GSM-R trať Děčín Prostřední Žleb - Děčín východ - Ústí n/L Střekov - Mělník - Všetaty - Lysá n/L. - Kolín 515 222 | 515 222 | |
|
||
| GSM-R v úseku Ostrava -st.hr. SR a Přerov - Č. Třebová | 685 969 | |
|
||
| Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí - 2.část úsek Horusice - Veselí n.L. | 1 852 235 | |
|
||
| Rekonstrukce a zkapacitnění tratě Studénka-Mošnov | 698 746 | |
|
||
| Rekonstrukce Střelenského tunelu vč.kol.č.1 a 2 v km 22,480-23,610 a kol.č.1 v km 21,110-27,261 trati Horní Lideč | 669 025 | |
|
||
| Optimalizace trati Lysá nad Labem - Praha Vysočany, 1. stavba | 228 684 | |
|
||
| Rekonstrukce žst. Stará Paka pro DOZ | 412 430 | |
|
||
| Rekonstrukce R110 kV a T110 kV trakční měnírny Pečky | 256 856 | |
|
||
| Úprava SZZ a TZZ pro ETCS v úseku Kolín - Choceň | 273 739 | |
|
||
| Rekonstrukce mostu v km 9,531 tratě Čerčany - Skochovice | 89 207 | |
|
||
| Rekonstrukce koleje Chrudim - Hrochův Týnec v km 13,867 - 15,422 a v km 17,670 - 18,610 50 000 | 50 000 | |
|
||
| Rekonstrukce plochy 1.nástupiště v žst. Pardubice hl.n. | 35 000 | |
|
||
| Modernizace tratě Tábor - Sudoměřice u Tábora | 4 126 564 | |
|
||
| Železniční uzel Brno modernizace průjezdu a I. část osobního nádraží | 20 410 550 | |
|
||
| Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí | 2 041 707 | |
|
||
| Optimalizace trati Planá u M.Lázní - Cheb | 4 474 488 | |
|
||
| Optimalizace tratě Č.Velenice - Veselí n.L.-1.stavba | 851 362 | |
|
||
| Centrální dispečerské pracoviště (CDP) Přerov | 233 933 | |
|
||
| Racionalizace tratě Svitavy - Žďárec u Skutče | 285 636 | |
|
||
| Optimalizace tratě Stříbro - Planá u M.Lázní | 4 391 067 | |
|
||
| Optimalizace tratě st.hr.SR-Mosty u Jablunkova-Bystřice n.Olší | 6 136 215 | |
|
||
| Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy | 6 756 893 | |
|
||
| Optimalizace trati Beroun - Zbiroh | 5 111 208 | |
|
||
| Optimalizace trati Bystřice n.O. - Č. Těšín | 3 144 871 | |
|
||
| Optimalizace trati Zbiroh - Rokycany | 4 530 079 | |
|
||
| Rekonstrukce železniční stanice Přerov 1.stavba | 4 108 104 | |
|
||
| Modernizace traťového úseku Praha Libeň - Praha Běchovice, 1.část (včetně 2.části) | 3 184 381 | |
|
||
| Celkem 31 staveb | 90 207 959 | |
reklama
