New Scientist: Globální oteplování může ohrozit život v tundře

Brooks Range poblíž jezera Galbraith.
Foto: Bureau of Land Management

Globální oteplování způsobuje změny vegetace v arktické tundře. To může mít ve svém důsledku vliv na zvýšení výskytu požárů v této oblasti. Třetina světových zásob uhlíku vázaného v půdě je ale uložena právě v oblastech s velkou zeměpisnou šířkou. V případě požáru se uhlík z půdy bude uvolňovat ve zvýšené míře, což bude významnou měrou přispívat k dalšímu nárůstu globálního oteplování. Informoval o tom server New Scientist Environment.

Vědec Philip Higuera působící na Montana State University v USA se zabýval vztahem mezi historickými změnami klimatu, změnami vegetace a životem v tundře. Jeho výzkumný tým v této souvislosti dospěl k závěru, že zvyšování teplot způsobuje vegetační změny v arktické tundře. Namísto malých bylin a trav tak povrch tundry začínají stále ve větší míře pokrývat křoviny. Se zvýšením podílu křovin se zvyšuje také nebezpečí požárů.

Higuera se svým týmem prováděl výzkum na jižním svahu aljašské oblasti Brooks Range. V této oblasti zkoumal metodou radiouhlíkového datování opylovaná semena uložená v dnovém sedimentu čtyř jezer. Touto metodou se týmu vědců podařilo popsat, jak se měnila vegetace během 5 000 let na konci poslední doby ledové.

Podle závěrů Higuerova výzkumného týmu byl v období před 14 000 až 9 000 lety povrch tundry jižního svahu Brooks Range pokryt převážně drobnými bylinami a travinami. Před 10 000 lety se začaly ve zkoumané oblasti objevovat křoviny, které postupně dosahovaly výšky až dvou metrů. V závislosti na výskytu zlomků dřevěného uhlí v sedimentu výzkumný tým odvodil, že vysušená tundra hořela pravděpodobně jednou za 140 let, což je téměř dvakrát více, než je předpokládaná frekvence požárů tundry v dnešní době.

Výzkumný tým tedy zjistil, že se jižní svah oblasti pomalu přeměnil z travnaté a bylinné tundry v tundru křovinatou a postupně až v lesní porost. Oproti tomu Severní aljašský svah, který začíná na severu Brook Range, se neměnil a na jeho povrchu zůstala nízká bylinná tundra. Pokud se ale má v důsledku klimatických změn teplota v oblasti Severního aljašského svahu zvýšit do roku 2100 o 3,7 až 5 °C, lze předpokládat, že se sever Brooks Range v příštím století pravděpodobně promění v křovinatou tundru.

Gaius Shaver z massachusettského Centra ekosystémů Námořní biologické laboratoře ve Woods Hole k výsledkům Higuerova výzkumu dodává, že vegetace tundry se bude v důsledku globálního oteplování vysoušet, a tak bude zároveň ještě náchylnější ke vzniku požárů.

Podle článku Phila McKenny na serveru New Sciencist Enviroment ze dne 6. března 2008