New Scientist: Klimatické změny jsou "pohromou pro řeky"
Vyšší teploty vzduchu ovlivní vodní páry, mraky, sluneční záření a ozón, což bude mít dopad střídavě na vypařování a na srážky. Vědci z univerzity v Princetonu pomocí počítačového modelu zjistili, že dešťové srážky budou v následujících třech stoletích přibývat, a proto na světě vzroste průtokové množství sladké vody. A to o skoro 15 procent.
Bohužel z toho budou těžit pouze oblasti, které již vodou oplývají, nebo jsou velmi řídce osídleny, např. tropy a severní oblasti Kanady a Ruska. Na druhé straně se zmenší průtok v mnohých řekách nacházejících se v oblastech střední zeměpisné šířky. Ty přitom protékají regiony s velkou hustotou obyvatel.
Mezi řeky, kterým začne ubývat voda, patří Mississippi, Mekong a hlavně Nil. Ten je jednou z celosvětově nejvíce využívaných řek, spotřeba vody je i příčinou politických bojů. Počítačový model předpokládá, že se jeho průtok sníží o osmnáct procent.
Scénář, který celý publikoval časopis Climate Change, je založen na pravděpodobném účinku čtyřnásobně vyšší úrovně oxidu uhličitého ve vzduchu než byla před průmyslovou revolucí. Předpověď nastiňuje, co by se mohlo stát v příštích 300 letech.
Nicméně výzkum publikovaný odborníky z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) naznačuje, že řeky jsou již klimatickými změnami ovlivňovány. Francouzští vědci napodobili odtok dvou set největších světových řek od roku 1875 a zjistili, že v několika posledních desetiletích řeky v Severní i Jižní Americe a v Asii zaznamenaly zvýšení objemu, zatímco v Evropě je stabilní a u afrických řek poklesl.
Časové hledisko je podstatné, protože vědci říkají, že globální oteplování se zrychluje od sedmdesátých let. V té době jako odpověď na skleníkový efekt začala přízemní teplota vzduchu rychle stoupat, píše New Scientist.
Podle článku pařížského dopisovatele, The Australian, 20. 5. 2004
reklama
