New Scientist: Oteplování Arktidy je dvojnásob rychlé než na zbytku planety
To představuje podstatné zvýšení hladiny moře a zintenzivnění globálního oteplování mechanismem pozitivní zpětné vazby. Ale může to znamenat i určitá pozitiva. Čtyřleté vědecké posuzování realizoval mezinárodní tým tří set vědců pro Arktickou radu, tvořenou osmi zeměmi s územím nacházejícím se v arktické oblasti.
"Předpovědi do budoucna ukazují dvakrát až třikrát vyšší stupeň oteplování než platí pro zbytek světa," říká Pal Prestrud, místopředseda řídícího výboru Arktické zprávy o hodnocení dopadů klimatu. "To bude mít důsledky pro fyzické, ekologické i lidské systémy."
"Velké tání už začalo," říká Jennifer Morgan, ředitelka kampaně Světového fondu na ochranu přírody, skupiny pro klimatické změny. "Průmyslové země provádějí nekontrolovaný experiment, aby mohly studovat dopady klimatických změn, a Arktida je jejich prvním pokusným králíkem. To je neetické a špatné. Musí ihned snížit emise oxidu uhličitého."
Podle průměru pěti různých klimatických modelů počítaných vědci Arktida ztratí do roku 2100 polovinu až 60 procent ledového příkrovu. Jeden z pěti modelů předpovídá, že v roce 2070 bude Arktida tak teplá, že už na ní v létě nebude žádný led.
Podle Prestruda zpráva popisuje situaci podle modelů používaných Mezivládním panelem pro klimatické změny (IPCC) a jeho předpověďmi. Jeho odhady vycházejí z tzv. "středního scénáře", podle něhož emise skleníkových plynů jsou dvakrát vyšší než byla jejich úroveň před průmyslovou revolucí. Podle tohoto scénáře stoupne během 21. století hladina o 10 až 90 centimetrů.
Sníh a led odráží 80 až 90 procent slunečního záření zpět do vesmíru. Ale když tyto bílé povrchy zmizí, pevnina nebo moře ležící pod sněhem a ledem pohltí záření víc. Toto teplo pak v dalším kole opět rozpustí víc sněhu i ledu.
"Dalším důvodem citlivosti Arktidy je skutečnost, že vzduch je tu extrémně suchý ve srovnání s nižší zeměpisnou šířkou," říká Prestrud. Z toho vyplývá, že méně energie je využito na odpařování vody a odchází spíš ve formě tepla.
Teplejší oblast kolem severního pólu může mít mnohé důsledky. "Je to otázka pohledu. Pokud led zmizí, pro ropný průmysl to bude znamenat výhodu, protože se zlepší přístup k rezervám ropy a plynu," poznamenává Pal Prestrud. Čtvrtina z těchto zbývajících rezerv se totiž nachází právě pod arktickým ledem. "Ale pro Inuita, který chce na ledě žít, to samozřejmě není dobrá zpráva."
Tající led a rozmrzávající tundra by mohly mít velký dopad na život v divoké přírodě. Třeba druhy symbolizující tuto oblast jako lední medvěd či polární liška, ale i tisíce dalších druhů, by mohlo být ohroženo.
Vědecká zpráva bude oficiálně zvěřejněna 9.listopadu na vědeckém sympoziu v Reykjavíku. Poté bude její souhrn a zpráva o další politice, vypracovaná vědci pro vyslance Arktické rady, diskutována na ministerském mítinku rady koncem listopadu.
Podle článku Shaoni Bhattacharyi v časopise New Scientist.
reklama
