NewScientist: Antibakteriální ponožky mohou zvyšovat emise skleníkových plynů
Jak moc můžou ponožky poškozovat klima?
|
|
Ilustrační foto: TheAlphaWolf/Wikimedia Commons |
Nanočástice stříbra jsou používány jako antibakteriální složka v široké škále produktů – od protizápachových ponožek až po obvazy na hojení ran. Používají se také při úpravě odpadních vod.
Většina výzkumů o vlivu nanočástic na životní prostředí byla ale provedena jen u jediného mikrobu nebo rostliny v laboratoři. Benjamin Colman, chemik na Duke University v Durhamu v Severní Karolíně a jeho kolegové se pokusili zachytit jejich činnost ve více realistickém prostředí. Kromě klasického laboratorního prostředí zkoumali, jak se nanočástice stříbra chovají venku.
Pro experiment použili dvě venkovní nádoby s rostlinami, které byly naplněné hlínou a upraveným kalem s koncentrací podobné úrovně, jako je v odpadních vodách. Jedna z nádob přitom obsahovala 55 mikrogramů nanočástic stříbra na gram kalu.
Během dvou měsíců byl v nádobě s obsahem stříbra výrazný pokles populace mikrobů oproti vzorku v laboratoři. Navíc aktivita enzymů, které produkují k prolomení organické hmoty, byla o 34 % nižší v nádobě s nanočásticemi oproti nádobě, kde byl pouze kal.
Ukázalo se tak, že laboratorní výsledky nejsou dobrým vodítkem pro zkoumání nanočástic, říká Colman. Jeho tým také měřil objem plynů produkovaných mikroby. Úroveň koncentrace skleníkového plynu oxidu dusného byl v nádobě s nanočásticemi čtyřnásobný oproti nádobě, v níž byl použit pouze kal.
Donald Wuebbles z University of Illinois, který se zabývá výzkumem atmosféry, říká, že kdyby tyto výsledky byly replikovány ve velkém měřítku, mohlo by to „přispět k většímu zájmu o globální změny klimatu“. Připomněl, že oxid dusný může také poškodit ozónovou vrstvu, pokud se dostane do stratosféry.
Podle článku "Antibacterial socks may boost greenhouse emissions", který vyšel na NewScientist dne 13. srpna 2010.
reklama
Online diskuse
Podobné žvásty jako je tento, - 21. 8. 2010 - MartinJeště že Píraňa ví přesně, co způsobí větší množství nanočástic stříbra v životním prostředí :-)Myslím, že pokud se dnes přidává stříbro do všeho možného, pak bychom měli znát i důsledky. U azbestu také nikoho předem nenapadlo, že inertní křemík může mít negativní dopady na zdraví (nebo to před uvedením azbestu na trh dostatečně dobře utajil). Zbavovat se kontaminace totiž bývá docela drahé... Mimochodem, tipuji si že vzhledem k potlačení činnosti bakteriálních rozkladačů se z květináčů uvolňovalo méně oxidu uhelnatého. Nic nebývá tak jednoduché, jak je prezentováno v médiích, ani globální změny klimatu, že? |