Nová Evropská komise: Europarlament ukázal sílu
Margot Wallströmová, dosud komisařka pro životní prostředí sice zůstává, ale na postu místopředsedkyně pro vztahy mezi institucemi a komunikační strategii. Na její místo nastupuje řecký právník Stavros Dimas. Podle prvních náznaků se zdá, že jeho kandidatura nebyla nejšťastnější. Stačí pohled do jeho profesního životopisu: studium práva a ekonomiky, postupně ministr obchodu, zemědělství, průmyslu, energetiky a technologií, práce na Wall Street v právnické firmě - pro komisaře ekonomického zaměření by to jistě bylo kvalitní curriculum, ale pro ochranu přírody?
Nahlédneme-li do životopisu Margot Wallströmové, také tam před jejím nástupem do funkce komisařky pro životní prostředí nenajdeme práci v této oblasti - byla ministryní občanských věcí, ministryní kultury, v letech 1996-1998 ministryní sociálních věcí, pracovala v mediální oblasti. Přesto ve své funkci komisařky nezahálela. V roce 2002 byla časopisem European Voice vyhlášena komisařkou roku a letos obdržela od Mezinárodní asociace pro posuzování vlivu na životní prostředí (IAIA) Globální environmentální cenu.
Z vyjádření výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu (EP) vyplývá, že Stavros Dimas přišel na veřejné slyšení dobře připraven: "Přestože jeho dosavadní politické zkušenosti nejsou z oblasti životního prostředí, v některých oblastech už převedl významné znalosti. V dalších oblastech (poslanci) věří, že má schopnost si osvojit detaily případného nového portfolia," píše předseda výboru nejvyššímu zástupci EP Josepu Fontellesovi.
Dimas při slyšení zdůraznil jako svou prioritu klimatické změny s tím, že je nutné se věnovat i režimu po datu 2012, k němuž se vztahuje Kjótský protokol. Také je podle Dimase potřeba zavést další indikátory kvality životního prostředí, nutné jsou prý i specifické indikátory pro biodiverzitu. Probírala se také uhlíková daň na leteckou dopravu, koexistence a limity pro GMO, obnovitelné zdroje energie a jaderná energie, atd. Dimas mimo jiné podpořil ekonomické nástroje pro podporu environmentální politiky.
Také komisař pro dopravu Jacques Barrot udělal při veřejném "grilování" na poslance dobrý dojem. Chce se totiž soustředit na podporu železniční dopravy - volá po modernizaci evropských železnic, ale také po propagaci říční a námořní přepravy. Slíbil, že se bude snažit ulehčit městům zahlceným auty a snižovat množství emisí oxidu uhličitého. Také hodlá prověřit, zda je nutná daňová výjimka pro letecké palivo kerosin. Barrot věří, že tato daň by vyrovnala nyní zhoršené šance jiných způsobů dopravy, hlavně železniční. Jednání o zrušení daňové výjimky by zahájil, až se zklidní situace na trhu s ropou. Willy Piecyk, mluvčí socialistů pro dopravu, byl s většinou Barrotových odpovědí spokojen, pouze postrádal "konkrétní odpovědi na plány, jak otevřít trh ve veřejné dopravě a přístavech."
Nic nevím, promiňte
Mnohem hůř připraven na parlamentní slyšení přišel Lászlo Kovács, kandidát Maďarska na komisaře pro energetiku. Podle poslanců i novinářů bezelstně přiznal, že dosud neměl čas věnovat se problematice. Výbor pro energetiku byl rozčilen, pak se přidaly hlasy lidoveckých poslanců, kteří kritizovali Kovácsovu komunistickou minulost (dokonce se šířila fáma, že byl členem lidových milicí). Maďarský premiér Gyurcsány ale nebyl ochoten k výměně, čistě z vnitropolitických důvodů. Proto Kovács skončil jako komisař pro daně a cla (čemuž také nerozumí) a na postu jej nahradil Lotyš Andris Piebalgs. Toho lotyšská vláda vcelku ochotně dodala namísto Indrídy Údreové, sporné kvůli nesouhlasu s harmonizací daní v EU. Tím pádem předseda Barroso "zabil dvě mouchy jednou ranou".
Nespokojenost však vyjádřil i výbor pro zemědělství s Dánkou Mariann Fischer-Bölovou, jejíž neochota komunikovat s parlamentem je "varujícím znamením do budoucna, protože dosud existoval trvalý dialog mezi těmito institucemi, ať už v oblasti zemědělství, rozvoje venkova nebo mezinárodních vztahů." Také vyslovili pochybnosti, zda při své nerozhodnosti bude komisařka schopna "bránit společnou zemědělskou politiku v Komisi, Radě ministrů nebo vůči Světové obchodní organizaci." Zpochybnění její kandidatury ale nezískalo dostatečnou podporu.
EP nakonec schválil novou Komisi 18. listopadu v poměru 449 hlasů pro, 149 proti (82 se zdrželo). Socialisté sice ještě slibovali problémy kvůli komisařce pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové, kvůli možnému střetu zájmů, ale nizozemská vláda ji podržela. Přesto se socialistům společně s liberály podařilo podmínit svůj souhlas s Komisí slibem, že pokud se poslancům v budoucnu nějaký komisař nebude zamlouvat a dají to najevo, Barroso bude jednat o jeho vyměnění. Díky této gentlemanské dohodě si tedy ani nyní komisaři nemohou být stoprocentně jisti svou politickou budoucností.
reklama
