Nová odysea - cesta černých čápů

Nová odysea se bude věnovat sibiřské populaci čápů černých. Pomocí satelitního systému Argos budou sledováni tři vybraní jedinci čápa černého, výzkum by měl přinést informace o tom, kam sibiřští čápi létají zimovat, jakou letí trasou a kde se cestou zastavují. Zajímavé budou i další údaje, například kolik denně uletí kilometrů, co nebo kdo je cestou nebo na zimovišti ohrožuje a zda se jim podaří vrátit se zpět domů, na Sibiř.

O zajímavé a dobrodružné expedici za odchytem tří čápů dnes na tiskové konferenci informoval účastník expedice Miroslav Bobek. Na odchyt a vybavení čápa vysílačem měli členové expedice 21 dní, od 3. do 24. července. Při pátrání po hnízdištích čápů černých projeli velký kus střední Sibiře, začínali v Krasnojarsku na řece Jenisej, pak vyrazili ověřit informace o údajném výskytu hnízda na ostrově Gornyj na téže řece severně od Krasnojarska. Hnízdo sice našli, ale bylo zničeno vodou. Ostatně zde bylo málo stromů pro vhodné hnízdění čápů a místo bylo pro práci nepříznivé kvůli obrovským množstvím komárů. První čáp byl sice spatřen zde, ale panuje domněnka, že hnízdil pravděpodobně daleko v tajze, kde by hledání čápa bylo podobné pověstnému hledání jehly v kupce sena. Během pátrání po čápech se expedice dostala i do Abakanu (Chakasko), Kyzylu a Erzinu (Tuvinsko) a navštívila i Novosibirsk.

Miroslav Bobek líčil i různé "drobné" příhody, které expedici provázely. Například při zpáteční cestě do Krasnojarska zapadl nákladní automobil půjčený místní armádou do bahna, naštěstí díky pomoci zavolané satelitním telefonem trvalo vyproštění jen 17 hodin.

Populační hustota čápů černých není na Sibiři příliš vysoká (obecně je velmi kolísavá, v ČR je na 350 párů, ve Francii jen 5), a tak se prvního ptáka povedlo odchytit až čtyři dny před koncem expedice v okrese Suzun na jihu Novosibirské oblasti, v Ključiky. Čáp, podle později potvrzeného odhadu samec, dostal jméno Petr. Druhý čáp, také samec, byl odchycen den po té asi deset kilometrů od Petrova hnízdiště.

Kvůli blížícímu se dni odjezdu už členové expedice přestávali doufat, že odchytí i plánovaného třetího čápa, ale štěstí jim nakonec přálo: večer před odjezdem objevili hnízdo a do nastražených pastí se den na to v poledne chytil poslední pták, Kateřina. Jména čápů byla vybrána podle ruských Romanovců.

Pohlaví ptáků byla dodatečně ověřena pomocí testu DNA. Počet tří ptáků byl vybrán jako nejmenší vhodný vzorek, na větší vzorek nebyly peníze. Miroslav Bobek ale dodává, že takhle jim čápi přirostou více k srdci, a putování ptáků pak více prožívají.

Všichni ptáci byli vybaveni batůžkem s vysílačkou, která v nastavený čas vysílá informace, které zpracovává satelit, odkud se přes francouzské Toulouse data o pozici dostanou do Českého rozhlasu. Odlet ptáků z jejich současných hnízdišť se odhaduje do pěti týdnů, rozhodně však musí odletěl před příchodem tuhé sibiřské zimy.

Batůžky jsou uzpůsobeny čápům tak, aby jim nebránily v letu. Jsou usazeny na zádech blízko ptákova těžiště, hmotnost nepřesahuje 2 % váhy zvířete. Vysílač je kvůli úsporám váhy vybaven solárním panýlkem, švy batůžku jsou šity chirurgickou nití, které se mají do tří čtyř let rozpadnout. Jeden přístroj přijde na 100 000 Kč.

Miroslav Bobek také poděkoval mediálním partnerům, časopisu National Geographic a časopisu ABC. Pavel Stöckl z National Geographic uvedl, že podporovat podobné projekty, kde se snoubí dobrodružství s vědou je v náplni podpůrných fondů National Geographic. V podobném duchu se vyjádřil i zástupce časopisu ABC Ondřej Vrtiška. Časopis ABC chystá pro své čtenáře soutěž, kterou budou moci sledovat od čísla 19 po následujích šest vydání. Čtenáři dostanou slepou mapu a budou si moci zakreslovat trasu ptáků a odpovídat na otázky zaměřené nejen na místní geografii, moderní techniku a přírodní vědu.

V závěru Miroslav Bobek uvedl, proč se projekt zaměřil na oblast Sibiře: "Pokračujeme ve výzkumu směrem na východ, nejspíš až k Bajkalu, ale je to hodně otázka peněz. Česká republiku a potažmo i Evropa je již zmapovaná," řekl Bobek a dodal, že na dálném východě v současnosti probíhá podobný japonský projekt.

Na otázku, kam ptáci poletí odpovídá: "Nevíme. Bude to pro nás zajímavé poznání. Evropští čápi mají při své pouti v cestě Středozemní moře, které překonávají buď přes Gibraltar nebo přes Suez. Sibiřským stojí v cestě Himálaj. Předpokládáme, že je obletí přes Pamír, ale kam pak poletí, netušíme. Možná do Afriky, možná do Indie nebo jihovýchodní Asie."

Čáp černý, na rozdíl od daleko známějšího čápa bílého má hlavu, krk i celou svrchní stranu těla černou, zobák a nohy jsou červené. Létá a plachtí stejně jako čáp bílý, krk však drží v letu poněkud níže než hřbet, takže se zdá ze strany "hrbatý". Zobákem klape jen velmi zřídka, klapání je krátké a podstatně slabší než u čápa bílého. Dospělí čápi černí váží asi tři kilogramy.

Žijí velice skrytě zejména v lesnatých oblastech, v poslední době se však u nás přizpůsobují i zemědělsky intenzívně využívané krajině. Hnízdo staví většinou na stromech, vzácněji na skalních výběžcích. V zahřívání 3 až 5 bílých, mírně nazelenalých vajec se po dobu 30 až 34 dnů střídají oba rodiče. Vylíhnutá mláďata mají citrónově žlutý zobák, růžové nohy a bílý prachový šat, který je později (ale ještě ve hnízdě) nahrazen černohnědým peřím. Více než dva měsíce jsou odkázána na péči rodičů, kteří jim na hnízdo nosí masitou potravu: především ryby, ale také bezobratlé vodní živočichy, žáby, plazy a drobné savce.

Více informací a obě odysey, Africkou i Novou, můžete sledovat na www.rozhlas.cz/odysea. Český rozhlas informuje o putování ptáků i ve svém vysílání.

Expedice se zúčastnili kromě Miroslava Bobka František Pojer (odchyt ptáků), Přemysl Rabas (vyjednávání s úřady a manažer), Lubomír Peške (obsluha vysílaček) a Khalil Baalbaki (fotograf).

Foto: Khalil Baalbaki

Předpokládané trasy letu

Zdroj: www.rozhlas.cz/odysea