Nová zlatá horečka ničí amazonské pralesy

Amazonie čelí mnoha hrozbám. Nyní se k nim přidala i věc poněkud nečekaná - rostoucí ceny zlata působí v Amazonii novou zlatou horečku a prospektoři překopávají nebývale velká území.

Z dnes zveřejněné studie vyplývá, že odlesňování v některých částech peruánské Amazonie se v posledních letech zvýšilo šestinásobně. Nejde přitom o aktivity velkých důlních společností, ale o početné zástupy „soukromníků“, kteří v malých skupinách či dokonce na vlastní pěst vyrážejí do lesů a v podstatě na černo pátrají po zlatu.

Studii zveřejnil vědecký server PloS One a její závěry vyplývají z podrobného vyhodnocení satelitních snímků Amazonie a z pokladů dokumentujících zásadní nárůst importu sloučen rtuti, potřebných pro dobývání vzácného kovu. Prudký nárůst odlesňování v oblasti Madre de Dios podle autorů zjevně souvisí s prudkým nárůstem cen zlata v posledních šesti letech.

Za tuto dobu byly vykáceny lesy v dvou hlavních oblastech na rozloze zhruba 7 000 hektarů, přičemž intenzita dobývání se výrazně zvýšila v posledních třech letech.

Armáda malých zlatokopů

„Kromě těchto dvou velkých zón se ničení lesů týká také mnoha menší oblastí, které je těžší monitorovat. Je možné, že i ony se rychle stanou dalšími velkými centry zlatokopectví,“ uvádí Jennifer Swensonová, profesorka dálkového průzkumu země. Většina odlesňování patrných na satelitních snímcích byla podle ní způsobena „živelným zlatokopectvím“, tedy aktivitami zlatokopů většinou z nejchudších vrstev. „Zlato dobývají jako přivýdělek, vinu nenesou žádné obří důlní společnosti,“ dodává.

Tito amatérští zlatokopové nemají většinou k dispozici žádné moderní prostředky a nezajímají se o dopady svých aktivit na životní prostředí. Právě vypouštění rtuti do řek, půdy i ovzduší je jedním z největších rizik, které tento nový fenomén přináší. Většina tohoto „zlatokopectví“ se odehrává na starých říčních naplaveninách, které již porostly stromy.

Podobné dobývání zlata není nic nového, nejstarší doklady o něm jsou ještě z dob Inků. Nyní však vše dosáhlo takových rozměrů, že stopy dolování jsou patrné i ze satelitních snímků. Je z nich zřejmé, že tento typ odlesňování dosáhl nyní rychlejšího tempa než ten, při němž jsou stromy káceny kvůli dřevu. A na satelitních snímcích má také jinou charakteristiku, proto je vědci dokáží přesně rozpoznat.

---

reklama

---