Novela stavebního zákona omezí právo veřejnosti vyjádřit se ke stavbám, upozorňují aktivisté
„Deklarovaný cíl novely zjednodušit povolování staveb MMR rozhodně nenaplňuje,“ říká advokát Pavel Černohous z Ateliéru pro životní prostředí. „Z toho, co se navrhuje, mi připadá, že za tím vším je skryto zbavit se veřejnosti. Té se podle něj už totiž nedávno podařilo zrušit rozhodnutí o některých stavbách.
Urychlení řízení pak podle legislativního experta Zeleného kruhu Daniela Vondrouše nespočívá ani v kratších lhůtách. Pravidla pro rozhodování jsou složitá a často měněná, odborné a personální možnosti úřadů a soudů omezené. Obtížně se v nich orientují i sami úředníci. Méně času pak bude podle Daniela Vondrouše pravděpodobně znamenat i více chyb a naopak další zdržení při jejich opravování.
Nevlastníš, tak neremcej
V současnosti může žalobu na zrušení územního plánu podat každý, jehož práva byla tímto plánem dotčena. Připravovaná novela umožňuje bránit se pouze vlastníkům okolních nemovitostí. Nájemníci či místní spolky by měly smůlu.
„Výstavba obchodních domů, rušných komunikací či jiných developerských projektů se může dotýkat tisíců nájemníků velkých sídlišť, nikoliv jen majitele nemovitostí. Připravovaná legislativa jim vezme možnost obrany proti stavbám ohrožující prostředí v místě, kde žijí,“ uvádí Pavel Černohous. Návrh je podle něj v rozporu s listinou základních práv i mezinárodní Aarhuskou smlouvou a její definicí „dotčené veřejnosti“.
Za lidi, kteří jsou v domě nájmu, by mohl vystupovat v územním řízení pouze majitel nemovitosti. V případě obecních nebo firemních bytů by to ale mohl být paradoxně právě vlastník nemovitosti, kdo chce v místě postavit kontroverzní stavbu.
Nová úprava stavebního zákona také počítá se zrušením povinného veřejného projednávání stavby v rámci procesu EIA, který hodnotí její vliv na životní prostředí. Projednání přitom podle Zeleného kruhu umožňuje veřejnosti seznámit se s plánovanou stavbu a diskutovat o ní s developerem způsobem, který písemná komunikace nemůže plně nahradit.
Projednávání projektů podle aktivistů ale vadí průmyslovým svazům a radost z ní nemají ani úřady, pro které znamenají veřejná slyšení práci navíc a často emočně vypjaté situace. Pokud bude návrh novely schválen, bude záležet jen na úřadu, zda veřejné projednávání uspořádá.
„Zrušení veřejných projednání dopadů spaloven či hypermarketů na okolí povede ke zbytečné nedůvěře a konfliktu s místními lidmi. V mnoha obcích u nás se přitom běžně praktikuje ještě otevřenější rozhodování o veřejném prostoru,“ podotýká legislativní expert Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.
S komunitním plánováním nad rámec právních předpisů mají zkušenost například v Ústí nad Orlicí při plánování revitalizace průmyslového areálu Perla, v podobném duchu se rozbíhá se záchrana letního kina v Chrudimi nebo úpravy veřejných prostranství ve pěti menších obcích, Dolním Podluží na Děčínsku, v Rašovicích na Vyškovsku, v Bečicích na Táborsku, Markoušovicích na Trutnovsku a Veltrusích na Mělnicku. Do plánování společně s veřejností se ale pouští i pražské části, například Ďáblice nebo Praha 7, vyjmenovává Ondřej Šindelář z Nadace Via, která obcím se zapojením obyvatel do svého rozvoje pomáhá.
Se stromem padá celá stavba
Právo veřejnosti se má omezit také v případě kácení dřevin. Orgány ochrany životního prostředí nebudou v případě větších staveb, na které se vztahuje posuzování EIA, rozhodovat o kácení a náhradní výsadbě v samostatném správním řízení. Nově mají vydávat pouze závazné stanovisko, k němuž se veřejnost nemůže nijak vyjádřit.
Budou-li chtít lidé uplatnit sebemenší připomínku například k rozsahu a umístění náhradní výsadby třeba kolem novému hypermarketu, budou se muset přihlásit do územního řízení a odvolat se proti němu jako celku. To by často vedlo podle Zeleného kruhu ke zbytečnému zdržení rozhodování o mnoho měsíců. Právě kácení stromů v sousedství je přitom jedním z nejčastějších důvodů, proč se lidé do správních řízení hlásí, připomínají aktivisté.
Zástupci ekologických organizací jednají s ministerstvem životního prostředí o sporných bodech návrhu. Některé změny přislíbilo udělat už i ministerstvo pro místní rozvoj. Na některých výtkách se shodují lidé napříč zájmovými skupinami. MMR dostalo k novele téměř patnáct set připomínek. Původně měla novela nabýt účinnosti už v červnu 2016, ministerstvo však navrhuje posunout účinnost na konec příštího roku nebo leden 2017.
Zelený kruh a Nadace VIA v souvislosti s novelou připravili výzvu k zavedení spravedlivých, rychlejších, lepších a jednodušších pravidel pro rozhodování o stavbách i kvalitnějšího a rychlejšího rozhodování úřadů i správních soudů. Chystají se s ní oslovit architekty, stavaře i úřady a obce. Organizace i jednotlivci mohou výzvu svým podpisem podpořit na stránkách www.zelenykruh.cz.
reklama
Primátor Přerova nechal vylepit plakáty proti Dětem Země. Je to propagace naší odvahy, říká jejich předseda
Sněmovna schválila zpřesněnou novelu zjednodušující proces EIA
Část senátorů napadla u Ústavního soudu stavební novelu