Novela zákona o nakládání s GMO stále s otazníky
Smyslem novely je přitom harmonizace nakládání s GMO s předpisy v EU, kde je trendem jednak zpřísnit pravidla pro pohyb GMO organismů v potravinovém řetězci, zároveň ale také ukončit moratorium pro jejich povolování do volného oběhu.
"Podle názoru EU je třeba umožnit zemědělcům všechny formy hospodaření, včetně produkce GMO organismů," zdůraznil Pešán. Stejně tak ale podle něj klade EU velký důraz na dohledatelnost GMO v procesu produkce potravin.
V rámci prvního čtení diskutoval podle Pešána zemědělský výbor také účast nevládních organizací na procesu schvalování GMO odrůd. "Navržené řešení, kdy by byly tyto organizace přímým účastníkem schvalovacích procesů, šlo prokazatelně nad rámec mechanismů EU. Nejde přitom o to, aby byla veřejnost vyloučena, ale aby u nás měla stejné možnosti vyjádření jako v EU," připomněl Pešán.
Výbor proto přijal jeho tři pozměňovací návrhy, které tuto harmonizace naplňují. To v praxi znamená, že nevládní organizace a občanská sdružení mohou stejně jako kdokoli jiný ve lhůtě 30 dnů po zveřejnění rozhodnutí nebo žádosti o registraci GMO podávat námitky, návrhy nebo připomínky na ministerstvo životního prostředí, a pokud by se jednalo o podstatné připomínky ovlivňující odhad rizika, musí ministerstvo svolat veřejné projednávání.
reklama
