Nový Zéland ratifikoval Kjótský protokol, Kanada se k tomu chystá

V úterý 10. prosince Nový Zéland ratifikoval Kjótský protokol, mezinárodní dohodu o omezení emisí skleníkových plynů. V ten samý den pak ratifikaci schválila dolní komora kanadského parlamentu. To Kanadě zřejmě umožní se k protokolu brzy připojit, neboť Senátu dominují liberální strany, které ratifikaci podporují.

"Klimatické změny jsou globálním problémem a k boji proti nim je třeba vyvinout společné mezinárodní úsilí" prohlásila podle agentury Reuters při podpisu protokolu novozélandská premiérka Helen Clark.

Podle Kjótského protokolu (přijatého v roce 1997 v japonském Kjótu) by měly rozvinuté země snížit do roku 2012 své emise skleníkových plynů o 5,2 procent oproti úrovni z roku 1990. Zda vstoupí v platnost nyní závisí na ruské Dumě - pokud ta protokol ratifikuje, bude splněna poněkud komplikovaná podmínka pro vstup protokolu v platnost (jde o 55 procent emisí skleníkových plynů z celkového množství těchto emisí z rozvinutých zemí v roce 1990).

Kanada na cestě
Úspěšným dnem se úterý stalo pro kanadského premiéra Jeana Chretiena, který ratifikaci protokolu sněmovně navrhl. Kanadu tak po očekávaném schválení smlouvy v Senátu čeká diskuse, jak snížit emise skleníkových plynů.

Požadovaná opatření se dotknou mnoha energetických závodů, které také proti ratifikaci silně protestovaly. Sousední Spojené státy totiž Kjótský protokol ratifikovat odmítly a kanadské podniky se tak obávají, že kvůli zvýšeným nákladům na protiemisní opatření nebudou schopné těm americkým konkurovat.

Ratifikaci smlouvy ostře odmítl i lídr kanadské konzervativní opozice Stephan Harper, když prohlásil, že jde o "mimořádně stupidní rozhodnutí".

Kanady by se mohly důsledky globálního oteplování silně dotknout. Velká část jejího území se rozkládá v arktických oblastech, které mají být podle mnoha vědců oteplováním zasaženy nejvíce.

---

reklama

---