Nýrsko zpracuje studii k možnému propojení vodárenských soustav ČR a Bavorska
Úpravna vody v Milencích, která odebírá a distribuuje vodu z nýrské přehrady, dodává teď odběratelům na české straně 130 litrů pitné vody za sekundu, přitom její kapacita je 440 litrů. Zástupci bavorských měst a obcí si po jednání prohlédli úpravnu, která projde do konce roku 2029 modernizací za 356 milionů Kč, na níž se podílejí ministerstvo zemědělství, Plzeňský kraj a členské obce vlastnící skupinový vodovod Nýrsko - Klatovy. Prodlouží životnost úpravny o 30 až 35 let.
Do měsíce se česká a německá strana dohodnou na parametrech, které má studie ověřit. Náklady na její vypracování odhadl starosta do půl milionu korun. "Do konce roku by mohla být hotová," uvedl.
Bavorská města a obce za hranicemi teď analyzují úbytky podzemních vod a hledají dopředu náhradní zdroj. "Například teď u nás už měsíc nepršelo. Potvrzuje se, že podzemní voda bude celoevropsky ubývat. Díky nádrži Nýrsko máme vody dost. Teď jsem jel okolo a je plná. Samozřejmě se s ní musí hospodařit, ale zatím tady ta kapacita je," řekl Rubáš.
Úpravna Milence bude i po modernizaci dodávat 130 litrů za sekundu. "Ale s drobnou úpravou za menší finanční náklady by se v případě zvýšených požadavků mohlo najet na maximální kapacitu 440 litrů za sekundu," uvedl Rubáš. Podle něj by se na ni mohla napojit i další bavorská města směrem k Chamu. "Ale i my to propojení vnímáme tak, že v případě nějaké havárie na přehradě bychom měli záložní zdroj pro aglomeraci Nýrsko - Domažlice - Klatovy, kde jsou někde jen místní obecní zdroje, které ale velký přivaděč nenahradí," řekl Rubáš.
Podle výsledků studie by se teprve rozhodlo, jakou cestou obě oblasti půjdou. Budou určitě usilovat o dotace, jak z EU, tak od krajů z obou stran hranice. Plzeňský kraj, který se zúčastnil společného jednání před rokem, se podpoře nebrání.
reklama



Lesy ČR upravily úsek potoka Hruškovice na Hodonínsku. Vzniklo tu šest tůní
Korytu Bílé Nisy a okolí chce Jablonec nad Nisou vrátit přírodní charakter
Kvalitu vody v lipenské přehradě podle studie ovlivňuje fosfor z rašelinišť